Ostravský mrakodrap: příběh nejvyššího věžáku v Ostravě

Aktualizováno: 31. 7. 2026

Obsah stránky

• Základní údaje
• Proč vznikl experimentální věžák v centru Ostravy
• Od bytů k úřadům a televizi
• Proč se v roce 2013 zavřel
• Co se s ním děje teď
• Není to Ostrava Tower
• Dá se tam jít?
• Časté dotazy

📍 Ostrčilova 2691/4🏢 22 podlaží📏 zhruba 68 metrů🗓️ 1965 až 1968🚧 nepřístupné

Základní údaje

Proč vznikl experimentální věžák v centru Ostravy

Věžový dům Na Jindřišce, jak zněl původní název, nebyl obyčejnou bytovkou. Byl to zkušební projekt. Měl ověřit použití nových materiálů a technologií a zároveň prokázat, že se na poddolovaném území dá stavět do výšky. To je v Ostravě zásadní otázka: pod městem je síť starých důlních děl a terén se pohybuje, takže výšková stavba tu znamená úplně jiné zadání než jinde v republice.

Odpovědí byl systém V-OS 63. Nosnou roli převzalo odlévané železobetonové jádro doplněné skeletovými prvky, na něj navazovaly prefabrikované stropní panely a tenkostěnné příčky. Fasádu tvořil zavěšený lehký obvodový plášť z takzvaných boletických panelů, tedy z prvků, které nic nenesou a jen uzavírají budovu. V době dokončení šlo o nejvyšší montovaný obytný dům v Československu.

Projekt vedl Jan Slezák z ostravského Stavoprojektu, na konstrukci pracoval Vladimír Vrána a stavěly ho Pozemní stavby Ostrava. Výsledkem bylo 22 nadzemních podlaží se 108 byty, dvě podlaží pod zemí a silueta, která od roku 1968 dodnes drží pozici nejvyššího výškového domu ve městě.

Od bytů k úřadům a televizi

Jako obytný dům budova sloužila jen krátce, zhruba do poloviny sedmdesátých let. Pak přišla přestavba v letech 1976 až 1978, která ji změnila na administrativní budovu. Byty ustoupily kancelářím a dům si tuhle roli udržel dalších více než třicet let.

V devadesátých letech v něm sídlila část ostravského magistrátu, měla tu prostory televize Nova a další nájemci. Pro řadu Ostravanů je to tedy budova, do které chodili vyřizovat úřední záležitosti, ne bydlet. Právě proto se u ní vžilo označení věžák nebo Ostrčilka podle ulice, na které stojí.

Proč se v roce 2013 zavřel

Problémy měl dům prakticky od začátku. Do lehkého obvodového pláště zatékalo, kotvení korodovalo a v jednom případě došlo k pádu panelu. K tomu se postupně přidalo, že budova z konce šedesátých let přestala odpovídat bezpečnostním normám, hlavně požárním, a co u administrativní budovy s dvaadvaceti podlažími není maličkost.

V roce 2013 se proto uzavřela a byla zakonzervována. Následovalo víc než deset let, kdy stála prázdná uprostřed města a diskutovalo se, jestli se má zbourat, nebo opravit. Obojí bylo drahé a ani jedno se dlouho nerozhodlo. Budova mezitím patřila městu Ostrava.

Co se s ním děje teď

Rozhodnutí padlo ve prospěch rekonstrukce. Návrh zpracovalo studio AI-Design architektky Evy Jiřičné, které mělo za úkol zachovat výškovou dominantu a vrátit budově funkci. Město následně objekt i s pozemkem prodalo za 55 milionů korun soukromému investorovi, společnosti First Skyscraper. Práce začaly v druhé polovině července 2026 a mají trvat zhruba tři roky.

Z administrativní budovy se má stát znovu bytový dům. Projekt počítá se 111 byty v dispozicích od 1+kk po 4+kk a plochách zhruba od 30 do 200 metrů čtverečních, s balkony, sklepními kójemi, novým parkovacím domem a úpravou okolního parku na volnočasovou zónu. Budova si má podržet svou výšku, a tedy i pozici nejvyššího výškového domu ve městě.

Je to tedy uzavřená kapitola v tom smyslu, že se konečně ví, co bude dál. Zároveň je to živá stavba: harmonogramy velkých rekonstrukcí se posouvají a údaje o dokončení berte jako záměr, ne jako jistotu.

Není to Ostrava Tower

Tohle se plete nejčastěji, protože obojí se v Ostravě označuje jako mrakodrap. Jde ale o dvě úplně různé stavby na dvou různých místech.

Ostrava Tower je plánovaný komplex výškových budov na Karolině, který by po dokončení byl nejvyšší stavbou v Česku. Vítězný návrh vzešel z mezinárodní soutěže v roce 2024, počítá se s bytovou i kancelářskou věží, hotelem a podzemním parkováním. Projekt je ve fázi příprav a harmonogram se posouval už několikrát, takže konkrétní termíny sem nepatří. Podstatné je, že s budovou na Ostrčilově ulici nemá společného nic než přezdívku.

Dá se tam jít?

Ne. Budova je od roku 2013 nepřístupná a od července 2026 je to navíc aktivní staveniště. Vstup dovnitř není možný, není tam vyhlídka, expozice ani kavárna a nic z toho se v projektu bytového domu neplánuje.

Co se dá, je vidět ji zvenčí. Stojí v Moravské Ostravě mezi centrem a Novou radnicí, takže na ni narazíte při běžné procházce po centru. Pro fotografy je to charakteristická silueta, kterou poznáte z většiny městských panoramat. Jako cíl výletu ale nedává smysl: je to jeden pohled z ulice, ne návštěva.

Pokud hledáte ostravskou vyhlídku, která funguje, je jí Bolt Tower v Dolní oblasti Vítkovice nebo halda Ema. Obě jsou přístupné a obě nabízejí to, co u mrakodrapu nikdy nešlo.

Časté dotazy

Kde stojí ostravský mrakodrap?

Na adrese Ostrčilova 2691/4 v Moravské Ostravě, nedaleko centra města. Podle ulice se mu místně říká také věžák na Ostrčilce.

Jak je vysoký a kolik má pater?

Má 22 nadzemních a 2 podzemní podlaží a měří zhruba 68 metrů. Od dokončení v roce 1968 je to nejvyšší výškový dům v Ostravě a rekonstrukce zahájená v roce 2026 s tím nemá nic změnit. Vyšší stavba ve městě ale existuje: věž Nové radnice měří 85,6 metru.

Je to opravdu mrakodrap?

Podle mezinárodně používaných měřítek ne, na to je nízký. Přezdívka vznikla z místního srovnání: v Ostravě konce šedesátých let byla dvaadvacetipodlažní budova naprosto výjimečná a název se ujal natolik, že se používá dodnes.

Proč byl tak dlouho prázdný?

V roce 2013 se uzavřel a zakonzervoval kvůli technickému stavu. Do zavěšeného obvodového pláště zatékalo, kotvení korodovalo a jeden panel spadl. K tomu budova z konce šedesátých let přestala splňovat bezpečnostní, hlavně požární normy. Přes deset let se pak vedla debata, jestli ji zbourat, nebo opravit.

Co s ním bude?

Bude z něj bytový dům. Rekonstrukce podle návrhu studia AI-Design architektky Evy Jiřičné začala v druhé polovině července 2026, má trvat zhruba tři roky a počítá se 111 byty od 1+kk po 4+kk, s balkony, parkovacím domem a úpravou okolí. Budovu i s pozemkem koupila od města za 55 milionů korun společnost First Skyscraper.

Dá se dovnitř nebo na vyhlídku?

Ne. Budova je nepřístupná od roku 2013 a od července 2026 je navíc staveništěm. Vyhlídka v ní nikdy nebyla a projekt bytového domu s ní nepočítá. Ostravské vyhlídky, které fungují, jsou Bolt Tower v Dolní oblasti Vítkovice a halda Ema.

Je ostravský mrakodrap totéž co Ostrava Tower?

Není. Ostravský mrakodrap je existující budova z roku 1968 na Ostrčilově ulici. Ostrava Tower je plánovaný komplex výškových budov na Karolině podle návrhu dánského studia ADEPT, který by po případném dokončení byl nejvyšší stavbou v Česku. Jsou to dva různé projekty na dvou různých místech a spojuje je jen ta přezdívka.

Zdroje: Historická Ostrava k věžovému domu Na Jindřišce (projektant, konstruktér, zhotovitel, roky výstavby, počet podlaží a bytů, systém V-OS 63, experimentální zadání, přestavba na administrativní budovu, uzavření v roce 2013 a technické problémy). Web města Ostravy a Česká televize k rekonstrukci (návrh Evy Jiřičné, prodej za 55 milionů korun, investor First Skyscraper, zahájení v červenci 2026, 111 bytů, doprovodné úpravy okolí). Fajnova k projektu Ostrava Tower (lokalita, autor návrhu, investor). Údaj o výšce se ve zdrojích mírně liší, uvádíme hodnotu z projektové dokumentace. Harmonogram rekonstrukce i podoba projektu Ostrava Tower se mohou měnit, aktuální stav ověřte u investora nebo města.