Permoníci: hornické pověsti a důlní skřítci Ostravska

Ostravsko je krajem havířů a k jeho podzemí patří i pověsti o permonících, tajemných důlních skřítcích. Podle vyprávění starých havířů žili permoníci hluboko v dolech, kde střežili podzemní bohatství. Poctivému horníkovi pomáhali a chránili ho, líného a rouhavého ale dokázali potrestat. Permoník je jednou z nejsilnějších postav báňského folkloru.

Kdo je permoník

Permoník je v českém i slovenském folkloru duch nebo démon, který obývá a střeží doly. Samotné slovo pochází z německého Bergmännchen, tedy důlní mužíček. Podle pověstí měl permoník velkou hlavu, široká ramena a krátké nohy, byl oblečený jako horník a v ruce nosíval hornickou svítilnu.

Permoníci byli v představách havířů strážci tajemství podzemního bohatství. Věřilo se v ně především v hornických oblastech a Ostravsko, kde se po staletí těžilo uhlí, patřilo k místům, kde měli pevné místo v lidovém vyprávění.

Skarbnik a další jména na Ostravsku

Zatímco jinde v Čechách se používal výraz permoník, na slezském Ostravsku se objevovala i jména, která nevycházejí z němčiny. Havíři tu mluvili o důlním duchovi, o skarbnikovi nebo o dalších postavách jako pustecký, fantana, sosna nebo klimek. Ukazuje to, jak silně byl báňský folklor zakořeněný právě v tomto kraji.

Jméno skarbnik odkazuje na slovo poklad a dobře vystihuje představu ducha, který střeží podzemní bohatství. Různá pojmenování dokládají, že hornické pověsti nebyly jen převzaté odjinud, ale měly na Ostravsku svou vlastní podobu.

Pomocník i soudce havířů

Podle pověstí se permoník choval k havířům podle jejich povahy. Poctivému a pracovitému horníkovi pomáhal, varoval ho před nebezpečím a chránil ho. Líného, chamtivého nebo rouhavého ale dokázal potrestat. V hornických oblastech kolovalo bezpočet vyprávění o permonících, kteří zachránili havíře před závalem, nebo je naopak ztrestali za rouhání.

Permoník tak v lidové představě fungoval jako strážce správného chování v podzemí. Práce v dole byla nebezpečná a víra v ducha, který odměňuje poctivost a trestá pýchu, dodávala havířům pokoru i naději.

Drobky pro permoníky

K pověstem patří i zvyky, které havíři dodržovali. Staří horníci prý při svačině pod zemí vždy odkládali několik drobečků stranou vedle sebe, a to právě pro permoníky. Byl to způsob, jak si naklonit jejich přízeň a zajistit si bezpečný návrat na povrch.

Tento drobný rituál ukazuje, jak hluboko byla víra v důlní skřítky mezi havíři zakořeněná. Pověsti o permonících jsou dnes připomínkou hornické minulosti Ostravska a součástí jeho jedinečné industriální i folklorní identity.

Permoníci v dnešní připomínce kraje

I když se v dolech dávno nefárá tak jako kdysi, permoníci z lidové paměti nezmizeli. Objevují se v knihách pověstí, v regionálních vyprávěních i v připomínkách hornické minulosti, kterou si Ostravsko hrdě uchovává.

Postava důlního skřítka se stala jedním ze symbolů havířského dědictví kraje. Spolu s industriálními památkami dokresluje příběh Ostravska jako místa, které vyrostlo na uhlí a práci pod zemí.

Časté dotazy

Kdo je permoník?

Permoník je v lidovém folkloru duch nebo démon, který obývá a střeží doly. Podle pověstí měl velkou hlavu, byl oblečený jako horník a nosíval hornickou svítilnu.

Odkud pochází slovo permoník?

Slovo pochází z německého Bergmännchen, tedy důlní mužíček. Objevuje se v řadě variant podle regionu, ve kterém se těžilo.

Jak se permoníkovi říkalo na Ostravsku?

Na slezském Ostravsku se vedle permoníka objevovala i jména jako důlní duch, skarbnik, pustecký, fantana, sosna nebo klimek. Jméno skarbnik odkazuje na poklad.

Jak se permoník choval k havířům?

Podle povahy horníka. Poctivému a pracovitému pomáhal a chránil ho před nebezpečím, líného a rouhavého ale dokázal potrestat.

Proč havíři nechávali drobky pro permoníky?

Staří havíři prý při svačině pod zemí odkládali několik drobečků stranou pro permoníky, aby si naklonili jejich přízeň a zajistili si bezpečný návrat na povrch.

Proč jsou permoníci spjatí s Ostravskem?

Ostravsko je krajem, kde se po staletí těžilo uhlí, a víra v důlní skřítky tu měla pevné místo. Hornické pověsti jsou součástí jeho industriální i folklorní identity.

Existovali permoníci doopravdy?

Jde o postavu lidového folkloru, ne o doloženou bytost. Permoník je ale jednou z nejsilnějších postav českého báňského folkloru a symbolem podzemního bohatství.

Kde se dá hornická historie Ostravska poznat?

Hornickou minulost připomínají industriální památky a muzea v regionu. Pověsti o permonících k téhle vrstvě neodmyslitelně patří a dokreslují ji.

Součást rozcestníku: Pověsti a legendy Ostravska a Beskyd