Příroda v Hati

Potok, který pramení v sousední obci a končí v polské Odře, les o výměře 280 ha a lípa na farním dvoře. Příroda v Hati je typicky zemědělská, ale má několik prvků, které se v okolní krajině nevyskytují. Tady je přehled toho, co v katastru najdete.

Text vychází z podkladů obce. Část uvedených míst leží na soukromých pozemcích, přístupnost si ověřte na obecním úřadu.

Příroda v rychlém přehledu

Zemědělská krajina

Krajinný ráz území mimo zastavěnou část obce je zemědělský. Z katastru o rozloze 1 573 ha zabírá zemědělská půda 1 266 ha, tedy víc než čtyři pětiny.

Na půdě hospodaří pouze soukromí zemědělci. To odlišuje Hať od obcí, kde po transformaci družstev zůstaly velké zemědělské podniky.

Potok Bečva

Obcí protéká od západu k východu potok Bečva. Pramení na katastru sousední obce Vřesina v lokalitě Vodní důl a na katastru Hati měří jeho tok 5 238 m.

Nejde o známější moravskou řeku Bečvu, ale o menší tok stejného jména. Vlévá se do Odry na katastru polské obce Zabełków, takže voda z obce končí v polském povodí.

Úprava koryta a nádrž

V období let 1958 az 1973 bylo koryto potoka upraveno. Nad obcí ve stejné době vznikla retenční nádrž.

Retenční nádrž zadržuje vodu při přívalových srážkách a chrání zástavbu níže po toku. Obec k tomu vede povodňový plán jako samostatný dokument.

Les U Huberta

Jediný souvislý lesní porost se nachází na severozápadě katastru v lokalitě U Huberta a má výměru 280 ha. Je tedy zhruba pětinou katastru.

Jméno odkazuje ke svatému Hubertovi, patronu myslivců. V obci působí i myslivecký spolek Hubert Hať, viz text o sportu a spolcích v Hati.

Rozptýlená zeleň

Několik rozptýlených lesíků a remízek se smíšeným porostem buků, habrů, dubů, smrků a olší na severní a jižní straně katastru jen dotváří sporadickou zeleň v krajině.

Remízka je drobný porost dřevin uprostřed polí a v zemědělské krajině plní zásadní roli: dává útočiště zvěři a ptákům a brzdí větrnou erozi.

Významné stromy

V zastavěné části obce roste několik významných stromů, buď v aleji, nebo osamoceně jako solitéry. Nejvýznamnější je podle obce lípa rostoucí na farním dvoře.

Dominantně působí i dva duby v ulici U Střediska. Farní dvůr a kostel popisuje text o kostele svatého Matouše.

Torzo lipové aleje

Podél komunikace vedoucí přes obec, která nese jméno Lipová, rostla lipová alej. Z ní podle obce zbylo už jen torzo.

Lipové aleje podél cest patřily k typickým prvkům české a slezské krajiny. Jejich úbytek souvisí s rozšiřováním silnic a s věkem stromů.

Výškové poměry

Průměrná nadmořská výška v zastavěné části obce je 215 m. Nejnižší místo katastru leží ve 205 m a nejvyšší ve 279 m.

Rozdíl 74 metrů odpovídá mírně zvlněnému reliéfu na úpatí Hlučínské pahorkatiny. Obec leží v mírném údolí potoka Bečva.

Svatý Hubert v okolí

Odkaz na svatého Huberta nese i kaplička v sousedních Šilheřovicích, kterou obec doporučuje mezi cíli v okolí. Tamtéž je Černý les a rozsáhlý zámecký park.

Šilheřovický park patří k nejrozsáhlejším v regionu. Popisuje ho průvodce Šilheřovicemi.

Voda a kanalizace

Obec vede samostatnou agendu vodovodu a kanalizace a zveřejňuje informace o poruchách čistírny odpadních vod. Nakládání s vodou je u obce s vlastním tokem citlivé téma.

Povodňový plán obce je veřejně dostupný na webu. Souvisí s ním i retenční nádrž nad obcí z přelomu 60. a 70. let.

Kudy do přírody

Do obce vede turistická trasa z Ostravy-Petřkovic po žluté značce přes Koblov a Šilheřovice a pokračuje přes Závadu k bohuslavické hájence.

Obcí prochází i Jantarová stezka a Prajzská cesta. Trasy popisuje text o hranici a přeshraniční spolupráci.

Kdo na půdě hospodaří

Obec uvádí, že na zemědělské půdě hospodaří pouze soukromí zemědělci. To ji odlišuje od obcí, kde po transformaci družstev zůstaly velké podniky.

Mezi firmami v obci vede obec i farmu. Struktura vlastnictví se promítá do podoby krajiny: menší hospodáři obvykle udržují pestřejší mozaiku pozemků.

Hlučínská pahorkatina

Obec leží na úpatí Hlučínské pahorkatiny, tedy geomorfologického celku, který zabírá většinu regionu. Reliéf je mírně zvlněný bez výrazných převýšení.

Právě tenhle terén dělá z Hlučínska oblíbenou oblast pro cykloturistiku. Obec se sama uvádí jako typicky zemědělská obec.

Recenze a zkušenosti

Obec zveřejňuje popis přírodních poměrů i panoramatické snímky a interaktivní mapu. Konkrétní hodnocení sem nepřebíráme, protože u krajiny nejde o službu hodnotitelnou v Mapách Google.

Co z ohlasů návštěvníků obecně plyne, je jedna praktická věc: jde o zemědělskou krajinu s malým podílem lesa. Kdo hledá souvislé lesy, míří spíš do Šilheřovic nebo dál na jih.

Časté dotazy

Jaký potok protéká Hatí?

Bečva. Na katastru obce měří jeho tok 5 238 m.

Kde Bečva pramení?

Na katastru sousední obce Vřesina v lokalitě Vodní důl.

Kam se potok vlévá?

Do řeky Odry na katastru polské obce Zabełków.

Jak velký je les U Huberta?

Dvě stě osmdesát hektarů, leží na severozápadě katastru a je jediným souvislým lesním porostem.

Kolik je v katastru zemědělské půdy?

Tisíc dvě stě šedesát šest hektarů z celkových 1 573 ha.

Které stromy jsou v obci významné?

Lípa na farním dvoře a dva duby v ulici U Střediska. Z lipové aleje v Lipové ulici zbylo torzo.

Kdy bylo upraveno koryto potoka?

V letech 1958 az 1973. Nad obcí ve stejné době vznikla retenční nádrž.

Jaké jsou v obci nadmořské výšky?

Zastavěná část leží průměrně ve 215 m, nejnižší bod katastru ve 205 m a nejvyšší ve 279 m.