Ostrá hůrka a tábory slezského lidu

Kopec, který ještě v 19. století sloužil jen k pasení dobytka, se stal místem osmi táborů slezského lidu. V roce 1918 tu 40 tisíc lidí žádalo vznik Československa a v roce 1945 se sešlo přes sto tisíc účastníků. Tady je příběh Ostré hůrky.

Text vychází z podrobné historie, kterou zveřejňuje obec Háj ve Slezsku. Jde o orientační shrnutí, ne o odbornou studii.

Ostrá hůrka v datech

Kopec bez pověstí

Vršek nad Hájem, v mapách značený jako kóta 317, není podle obce opředen žádnými pověstmi ani legendami a v dřívějších dobách nebyl nijak známý. V dávných dobách sloužil zřejmě jen strážným účelům, což se odráží i v možném původu jména.

Řeka Opava byla od roku 1742 hranicí mezi Rakouskem a Pruskem, dříve dělila panství velkopolomské a dolnobenešovské. Z Ostré hůrky byl daleký rozhled na pruskou stranu a dalo se odtud včas varovat před pohybem vojsk. Po vzniku Háje byla popisována jako kopec porostlý křovím, kolem kterého se pásl dobytek.

Proč ne Na horách

Před prvním táborem lidu se poddaní scházívali na vršku v nejstarší části Chabičova zvaném Na horách, u Hlubečkovy skály. Právě tam byla ve dnech 28. a 29. srpna 1867 zapálena vatra při převozu českých korunovačních klenotů z Vídně do Prahy, v rámci akce Zapalte ohně na horách.

Postavením hájeckého cukrovaru a dráhy ze Svinova do Opavy ale získal Háj centrální postavení mezi Chabičovem a Smolkovem. Chodníček z Háje do Velké Polomi se stal frekventovanějším a schůdnějším než původní cesta kolem Hlubečkovy skály.

Kdo tábor vymyslel

Za autora myšlenky konat tábor lidu na Ostré hůrce je považován farář a vlastenec z Velké Polomi páter Kazimír Tomášek, člen přípravného výboru. Chodil kolem do chabičovské kaple a školy, na dráhu, do hájeckého cukrovaru i na schůze do Blažejova mlýna v Chabičově.

Ostrá hůrka dostala přednost před známější, ale hůř dosažitelnou Hrabyní a před Kylešovicemi, které ležely blízko germanizačního opavského centra. K dispozici tu byla restaurace Jana Vaška i kavárna a restaurace U Hartmanů.

První tábor v roce 1869

První tábor slezského lidu se konal 12. září 1869 a zúčastnilo se ho na 15 tisíc lidí z celého Slezska. Tehdy poprvé rozhodoval slezský lid o svých právech.

Slezsko se na něm hlásilo ke státní jednotě s Moravou a Čechami a pozvedlo hlas proti germanizaci českého školství. Podobné tábory se konaly i jinde v opavském Slezsku a na Těšínsku, takové účasti ale nedosahovaly.

Čtyřicet tisíc lidí za Československo

Druhý tábor se uskutečnil 11. září 1898 a vyvolal ho hněv z popírání jazykové rovnoprávnosti. Třetí proběhl 22. září 1918, tedy pět týdnů před vznikem republiky, a 40 tisíc účastníků v Prohlášení požadovalo Československý stát.

Význam události symbolizoval dřevěný pylon umístěný na Ostré hůrce. Souvislosti dává text o historii Háje ve Slezsku.

Žulový památník z roku 1929

Čtvrtý tábor lidu se konal 1. září 1929 a slezský lid se na něm poprvé sešel v nově vzniklé republice, aby odhalil žulový památník. Sousoší muže a ženy je dílem sochaře Josefa Wagnera a architekta Jana Reichela.

V architektuře památníku byly umístěny žulové desky s vytesanými názvy 70 slezských obcí a uložena prsť z bojišť první světové války. U příležitosti 70. výročí narození Petra Bezruče se 12. září 1937 konala manifestace Zemské hasičské jednoty slezské a na památník byla umístěna Bezručova pamětní deska.

Zničen 11. prosince 1938

Pátý tábor lidu byl svolán na 25. září 1938 jako výzva k obraně proti hrozící okupaci, mobilizace o dva dny dříve mu ale zabránila. Za několik dní vstoupila do Háje a okolních pevností fašistická vojska.

Dne 11. prosince 1938 byl Památník odboje slezského lidu zničen. U trosek se pak po několik dnů scházeli lidé k tichým, nikým nesvolaným protestům.

Sto tisíc lidí po válce

Šestý tábor lidu se konal 23. září 1945 a manifestovalo na něm více než sto tisíc účastníků za rovnoprávnost Slezska a urychlenou výstavbu válkou zničené země. Podle dobového vyjádření měly srovnané trosky památníku zůstat připomínkou i výstrahou.

Byl položen základní kámen nového památníku. K jeho obnově ale došlo až o mnoho let později.

Obnova v roce 1969

Dne 12. září 1965 bylo návrší pietně upraveno a zrodila se myšlenka obnovy památníku ke stému výročí prvního tábora. Sedmý tábor lidu se konal 21. září 1969 při odhalení obnoveného památníku.

Osmý tábor se uskutečnil 19. května 1990 z popudu obnovené Matice slezské a zúčastnil se ho předseda české vlády Petr Pithart. Šlo o demonstraci zájmu Slezanů na spolubudování demokratického státu.

Ostrá hůrka dnes

Od roku 1990 se Ostrá hůrka stává místem setkávání k významným událostem. Dne 26. dubna 1993 tu byl odhalen pomník slezským vlastencům a při setkání k 80. výročí tábora z roku 1918 bylo vyhlášeno založení Euroregionu Silesia.

V roce 2003 byl restaurován základní kámen a po doplnění textu vložen do východní zdi památníku. Autorem architektonických děl v obci včetně Ostré hůrky byl podle obce architekt Jindřich Czeniek.

Co je v sarkofágu

Dne 18. září 2004 byl znovu otevřen sarkofág památníku a byly do něj vloženy artefakty. Jejich součástí je prsť z bojišť první i druhé světové války, z popravišť a koncentračních táborů, včetně dobových dokumentů.

Obec označuje Ostrou hůrku za památné místo Slezanů. Přehled dalších pietních míst dává text o památkách v Háji ve Slezsku.

Jak se na Hůrku dostat

Ostrá hůrka leží na katastru Chabičova, tedy nejlidnatější části obce. Návrší je volně přístupné.

Obcí vede naučná stezka Hájeckými chodníčky, která spojuje významná okolní místa vážící se k historii obce a regionu. Spojení popisuje text o dopravě a spojení z Háje ve Slezsku.

Recenze a zkušenosti

Obec vede k Ostré hůrce podrobnou historickou stránku i samostatnou dokumentaci poškození památníku a místo má zápis v Mapách Google. Konkrétní hodnocení sem nepřebíráme, protože u pietního místa nedávají smysl.

Za návštěvu tu stojí souvislost, kterou z místa samotného nepoznáte: jde o jedno z mála míst v Česku, kde se veřejná shromáždění opakovala ve stejném bodě po sto dvacet let, přes tři státní zřízení a jednu okupaci. Kdo si přečte data táborů, uvidí v nich celé moderní dějiny Slezska.

Časté dotazy

Kde Ostrá hůrka leží?

Na katastru Chabičova, místní části obce Háj ve Slezsku, ve výšce 315 metrů nad mořem.

Kdy se konal první tábor lidu?

12. září 1869, zúčastnilo se ho asi 15 tisíc lidí z celého Slezska.

Kolik lidí přišlo v roce 1918?

Čtyřicet tisíc. V Prohlášení požadovali Československý stát.

Kdy byl odhalen památník?

1. září 1929. Sousoší je dílem sochaře Josefa Wagnera a architekta Jana Reichela.

Kdy byl památník zničen?

11. prosince 1938 fašisty, obnoven byl až 21. září 1969.

Který tábor byl největší?

Šestý, 23. září 1945, s více než sto tisíci účastníky.

Co je uloženo v sarkofágu?

Prsť z bojišť první i druhé světové války, z popravišť a koncentračních táborů a dobové dokumenty, vložené 18. září 2004.

Kolik táborů lidu se tu konalo?

Osm, od roku 1869 do roku 1990. Pátý svolaný na rok 1938 se kvůli mobilizaci neuskutečnil.