Generál Heliodor Píka a Štítina

Syn chudého venkovského koláře ze Štítiny se stal nejvyšším československým vojenským představitelem v Sovětském svazu, zachraňoval uprchlíky z Rumunska a po válce skončil na popravišti v plzeňských Borech. Generál Heliodor Píka je nejznámější rodák obce a Štítina si ho připomíná školou, pomníkem, memoriálem i medailí.

Text vychází ze stránky o Heliodoru Píkovi na webu obce Štítina a z brožury Štítina a její osobnosti, kterou obec vydala. Údaje o memoriálu pocházejí z historie oddílu kopané TJ Tatran Štítina.

Heliodor Píka v přehledu

Kolářův syn z Opavska

Heliodor Píka se narodil 3. července 1897 ve Štítině v rodině chudého venkovského koláře. Po obecné škole vystudoval gymnázium v Opavě a podle obecní brožury plánoval studium farmacie.

Plány přerušila první světová válka. Jako jednoroční dobrovolník nastoupil k 15. zeměbraneckému pluku v Opavě, prošel kadetní školou a v roce 1916 odjel na ruskou frontu.

V legiích

Na ruské frontě přešel v létě 1916 do zajetí. Během války pak působil v různých funkcích v československých legiích v Rusku a ve Francii.

Po návratu do vlasti se podílel na obraně Těšínska a obsazování Slovenska. Pak vystudoval vojenskou pěchotní školu v Saint Cyr ve Francii a vysokou válečnou školu a působil ve vojenském školství a ve štábních funkcích.

Atašé v Bukurešti

Počátkem 30. let zastával funkci vojenského atašé v Rumunsku. Kontakty z vojenské, politické i hospodářské sféry mu později umožnily pomáhat Čechoslovákům, kteří utíkali z protektorátu takzvanou balkánskou cestou.

Protektorát opustil již 29. března 1939. V dubnu 1940 ho prezident Edvard Beneš pověřil organizací zahraničních akcí z Rumunska a Píka se vrátil do Bukurešti.

Odbočka Dora

V Bukurešti založil pobočku československého zahraničního odboje s krycím názvem Dora, zapojenou do zpravodajské sítě s centrem v Londýně. Uprchlíky vybavoval doklady a posílal je do zahraniční armády.

Ze zajateckého tábora u Černého moře podle obce zachránil židovské uprchlíky a do spojeneckých zemí odsunul přes sto zbrojních techniků z rumunských závodů. Německé úřady opakovaně žádaly o jeho vydání.

Zatčení a Istanbul

Po nástupu Železné gardy byl Píka v říjnu 1940 se spolupracovníky zatčen. Díky předválečným kontaktům byl propuštěn a dostal se do Istanbulu.

V Turecku pokračoval ve stejné práci a Istanbul se stal důležitým centrem zahraničního odboje. V roce 1941 po dohodě s exilovou vládou odjel do Sovětského svazu.

Náčelník mise v Moskvě

V Sovětském svazu vedl Píka československou vojenskou misi a stal se nejvyšším vojenským zástupcem republiky v zemi. Pomáhal budovat československé jednotky, staral se o jejich vybavení a podílel se na přípravách Slovenského národního povstání.

Pro podporu prezidenta Beneše se často dostával do sporů s vedením komunistického odboje a se sovětskými orgány. Na přelomu let 1943 a 1944 byl povýšen na brigádního generála.

Po válce

Po válce byl povýšen na divizního generála a s československou delegací se účastnil mírové konference v Paříži. Stal se zástupcem náčelníka hlavního štábu a členem Armádního poradního sboru.

Po únoru 1948 byl propuštěn z armády jako politicky nespolehlivý a v květnu 1948 zatčen. Obžaloba zněla na vojenskou zradu a zneužití služební moci.

Proces a poprava

Ve vykonstruovaném procesu byl odsouzen k trestu smrti. Rozsudek byl vykonán 21. června 1949 v plzeňské věznici Bory.

Rehabilitován byl až v roce 1968. In memoriam dostal Řád Milana Rastislava Štefánika a byl povýšen do hodnosti armádního generála.

Škola, kterou pomohl postavit

Od roku 1991 nese Píkovo jméno základní škola ve Štítině. Podle obecní brožury Píka sám inicioval sbírku na její stavbu.

Škola pořádá Sportovní den generála Píky, v roce 2026 se konal už 58. ročník. Přehled dává text o škole generála Heliodora Píky ve Štítině.

Memoriál v kopané

Turnaj v kopané pojmenovaný po generálovi se poprvé hrál 28. a 29. června 1969, rok po jeho rehabilitaci. S návrhem přišel Rajmund Stříž, pohár věnovaly sklárny Bohemia Poděbrady a čestný výkop provedl ředitel závodu.

Turnaj pořádá TJ Tatran Štítina. Víc dává text o spolcích a sportu ve Štítině.

Pomník a medaile

V červenci 1989 byla na Píkově rodném domě odhalena pamětní deska, později přemístěná na nově postavený žulový pomník poblíž domu. Pomník je vyznačen i v mapě obecní brožury.

V roce 1997, ke stému výročí narození, vydala obec stříbrnou a bronzovou pamětní medaili. Jméno generála spojuje Štítinu také s opavskou Výcvikovou základnou logistiky generála Píky.

Další rodáci

Píka není jedinou výraznou postavou obce. Ve Štítině se narodil také slavista Josef Vašica, slezský zemský prezident Josef Šrámek a jazykovědec Arnošt Lamprecht.

Přehled dává text o osobnostech Štítiny. Souvislosti s dějinami obce popisuje průvodce Štítinou.

Recenze a zkušenosti

O Heliodoru Píkovi vyšla řada knih a studií a jeho případ patří k nejznámějším justičním vraždám 50. let. Hodnocení tu nepřebíráme, vycházíme z textů obce, které se soustředí na generálův vztah k rodné vsi.

Zdroje obce se v drobnostech liší, například v roce odvodu na vojnu. V takových místech se držíme novější brožury z roku 2017. Kdo chce generála připomenout na místě, najde pomník u rodného domu a jméno na budově školy v ulici Komenského.

Časté dotazy

Kdy se Heliodor Píka narodil?

3. července 1897 ve Štítině v rodině venkovského koláře.

Jak zemřel?

Byl popraven 21. června 1949 v plzeňské věznici Bory po vykonstruovaném procesu.

Kdy byl rehabilitován?

V roce 1968. In memoriam dostal Řád Milana Rastislava Štefánika a hodnost armádního generála.

Co dělal za 2. světové války?

Vedl odboj z Bukurešti a Istanbulu a pak vojenskou misi v Sovětském svazu.

Co byla Dora?

Pobočka československého zahraničního odboje v Bukurešti, kterou Píka založil.

Proč nese škola jeho jméno?

Je rodákem obce a podle obce inicioval sbírku na stavbu školy. Jméno nese od roku 1991.

Kde je jeho pomník?

Žulový pomník stojí poblíž Píkova rodného domu ve Štítině.

Od kdy se hraje Memoriál generála Píky?

Od roku 1969, první ročník se hrál 28. a 29. června.