Historie Mokrých Lazců
Ves, která patřila k sousední štítinské tvrzi, vyhořela v roce 1667 skoro celá, rozdělila se na dvě obce a v dubnu 1945 prošla těžkými boji Ostravské operace. Tady jsou dějiny Mokrých Lazců od první zmínky v roce 1377 po dnešek.
Text vychází z historie na webu obce Mokré Lazce, ze stránky farnosti, kterou podle obecních kronik zpracoval František Šteyer, a z obecní publikace Mokré Lazce 2010 až 2022.
Dějiny v přehledu
| 1377 | první písemná zmínka |
| 1430 | Hartl Tunkl zakládá svobodné fojtství |
| 1576 | založen dřevěný kostel |
| 1667 | požár zničil téměř celou ves |
| 1780 | zděný kostel na místě dřevěného |
| 1786 | vznik Nových Mokrých Lazců |
| 1938 | připojení k Německé říši |
| 20. dubna 1945 | osvobození po těžkých bojích |
Pod štítinskou tvrzí
První zmínka o Mokrých Lazcích se v pramenech objevuje v roce 1377, obec ale podle obce existovala už dříve. Původní osada patřila ke štítinské tvrzi, kterou tehdy vlastnili páni z Kravař.
Se Štítinou tvořily Mokré Lazce po staletí jedno panství spolu s Novými Sedlicemi. Příběh sousední obce popisuje text o historii Štítiny.
Svobodné fojtství
V roce 1430 založil Hartl Tunkl v Mokrých Lazcích svobodné fojtství. Vzápětí ho prodal panu Zbyňkovi Hřivnáčovi z Heraltic.
Fojtství znamenalo v obci úřad a hospodářství s vlastními právy, fojt zastupoval vrchnost a dohlížel na pořádek ve vsi. V dalších staletích se majitelé panství střídali.
Tvorkovští a dominikáni
Majitelé panství Tvorkovští z Kravař nechali v 16. století postavit dřevěný kostel, podle farnosti založený v roce 1576, a svěřili ho do správy dominikánského řádu. Stejný rod v té době přestavěl štítinskou tvrz na renesanční zámek.
Díky dominikánům stála v obci už počátkem 17. století dřevěná škola. Dnešní kostel popisuje text o kostele v Mokrých Lazcích.
Války a velký požár
Staré písemnosti zmiňují hlavně události, které život obyvatel poznamenaly. Za třicetileté války obec a okolí plenilo Mansfeldovo i švédské vojsko.
V roce 1667 lehla při velkém požáru popelem téměř celá tehdy dřevěná vesnice. Za válek v 18. století obec drancovali pruští i rakouští vojáci.
Zděný kostel a kaple
V roce 1747 byla postavena kaple svaté Anny, dnes kulturní památka. V roce 1780 byl původní dřevěný kostel zbourán a nahradila ho stavba z pevného materiálu, na které je patrný vliv doznívající renesance.
Kaple svaté Anny prošla opravou v roce 2022, kdy dostala novou břidlicovou krytinu místo plechové.
Nové Mokré Lazce
Když císař Josef II. zrušil dominikánský řád, vyrostla na jeho bývalých pozemcích řada nových usedlostí. Podle webu Historie Štítiny šlo o rok 1786 a nová kolonie se podle pečeti jmenovala Fridenthal.
Tak vznikla obec Nové Mokré Lazce. Přestože byly obě obce úředně rozdělené, vystupovaly až do sloučení obvykle jako jeden celek. Dnes mají Mokré Lazce jedinou místní část.
Vlastenecký duch
Na přelomu 19. a 20. století ožil v převážně české vesnici vlastenecký duch. Vznikl český hasičský sbor a působilo tu hned několik ochotnických divadelních spolků, jeden z nich, Klicpera, přispěl v roce 1907 na věžní hodiny kostela.
Na přelomu století byl farářem v obci rodák Dr. Antonín Gruda, národní buditel a zemský poslanec. Po první světové válce vznikly v obci tři tělocvičné jednoty. Víc dává text o osobnostech Mokrých Lazců.
Okupace
Mnichovskou dohodou byla obec v roce 1938 připojena k Německé říši. Rodák plukovník Jan Vlachý byl za odboj v Plzni zatčen v roce 1940 a v roce 1943 popraven v Berlíně.
Za okupace byly deportovány dvě ženy z domu v dnešní ulici Generála Vlachého, Marie Jarošová zahynula v Terezíně a Anna Larišová byla zavražděna na neznámém místě. Připomínají je Kameny zmizelých položené v listopadu 2025.
Osvobození 20. dubna 1945
Obec osvobodila Rudá armáda 20. dubna 1945. Podle obce při těžkých bojích, které byly součástí Ostravské operace, padlo několik místních obyvatel a desítky sovětských i německých vojáků a zničeno bylo mnoho domů.
Boje probíhaly ve stejných dnech i v sousední Štítině, kde je zachytil pamětník Jaromír Lacek. Jeho vzpomínky shrnuje text o Štítině v dubnu 1945.
Po válce
Rodina pozdějšího krnovského kronikáře Vladimíra Bluchy přišla při bojích o domov a v červnu 1945 se odstěhovala do Krnova. Poválečné budování podle obce přes mnohé negativní rysy přispělo k modernizaci obce.
V roce 1949 začal fotbal na hřišti, které vyčlenil místní národní výbor. V 60. letech na jeho místě vyrostl objekt JZD pro chov drůbeže a klub dostal nové hřiště. V roce 1989 byla dokončena smuteční síň na hřbitově.
Obec v posledních letech
V roce 2017 obec oslavila 640 let od první zmínky. V letech 2010 az 2022 vedl obec starosta František Šteyer, za jeho působení vznikla nová hasičská zbrojnice, komunitní centrum s knihovnou a stezka do Štítiny.
V roce 2019 prošel opravou kostel a ve věži se našla schránka se vzkazem předků. Dnes obec vede starosta Mgr. David Teichmann. Přehled dává průvodce Mokrými Lazci.
Kde hledat víc
Obec odkazuje na obecní kroniky v Digitálním archivu Zemského archivu v Opavě na adrese digi.archives.cz. Dokumenty ze schránky z kostelní věže, včetně dobového tisku, zveřejnila obec na svém webu.
Podrobnou historii obce, z níž čerpají i zdejší texty, zpracovává web Historie Štítiny, který provozuje štítinský starosta Radek Malohlava.
Recenze a zkušenosti
K dějinám obce nejsou hodnocení v obvyklém smyslu a žádná nepřebíráme. Obec sama zveřejňuje krátké shrnutí historie, výběr z kronik a pravidelnou rubriku Okénko do historie v Mokrolazeckém zpravodaji.
Kdo chce historii vidět na místě, najde ji v kostele, v kapli svaté Anny, na hřbitově a v ulici Generála Vlachého s Kameny zmizelých. Zbytky hradu Přerovec jsou zalesněné a téměř nepřístupné.
Časté dotazy
Kdy je obec poprvé zmíněna?
V roce 1377.
Komu obec patřila?
Původně ke štítinské tvrzi pánů z Kravař, později se majitelé panství střídali.
Kdo založil kostel?
Tvorkovští z Kravař, podle farnosti v roce 1576 jako dřevěný. Zděný kostel pochází z roku 1780.
Co se stalo v roce 1667?
Velký požár zničil téměř celou tehdy dřevěnou vesnici.
Jak vznikly Nové Mokré Lazce?
Na pozemcích zrušeného dominikánského řádu po roce 1786.
Kdy byla obec osvobozena?
20. dubna 1945 Rudou armádou po těžkých bojích Ostravské operace.
Kdo jsou oběti připomínané Kameny zmizelých?
Marie Jarošová a Anna Larišová, deportované za okupace. Kameny byly položeny v listopadu 2025.
Kde najdu obecní kroniky?
V Digitálním archivu Zemského archivu v Opavě, digi.archives.cz.

