Národní památník II. světové války v Hrabyni

Dva betonové klíny na kopci nad silnicí I/11 jsou vidět z dálky. Národní památník II. světové války v Hrabyni je od roku 2000 ústředním památníkem svého druhu v Česku a kolem hlavní budovy leží symbolický hřbitov s asi 13 000 jmény padlých. Tady je jeho příběh a co v něm najdete.

Text vychází z historické publikace obce Hrabyně, ze stránky památníku na webu obce a z hesla v otevřené encyklopedii Wikipedie. Otevírací dobu a aktuální výstavy zveřejňuje Slezské zemské muzeum.

Památník v přehledu

Základní kámen v roce 1970

Základní kámen památníku byl položen 29. dubna 1970 za účasti prezidenta Ludvíka Svobody a maršála Andreje Jeremenka, velitele 4. ukrajinského frontu. Stavět se ale začalo až v květnu 1976.

Otevřen byl v roce 1980, k 35. výročí osvobození, pod názvem Památník ostravské operace. Připomínal boje na Opavsku a Ostravsku na jaře 1945, které zasáhly i sousední obce.

Dva klíny na kopci

Vítězný návrh vypracovali architekti Rudolf Spáčil, Josef Kupka a Bronislav Firla, který tým vedl. Dominantou areálu jsou dva klíny hlavní budovy, doplněné správní budovou.

K hlavní budově vede prostorná nástupní plocha i lipová alej. Při rekonstrukci se návštěvníkům otevřely i dříve ukryté prostory uvnitř obou klínů.

Symbolický hřbitov

Kolem budovy je symbolický hřbitov s asi 13 000 destičkami se jmény. Podle obecní publikace nese pět tisíc z nich jména lidí ze severní Moravy a Slezska, kteří padli na frontách, v odboji nebo zemřeli v rukou nacistů.

Tisíc destiček patří příslušníkům 1. československého armádního sboru padlým v ostravské operaci, sedm tisíc vojákům 4. ukrajinského frontu. Jsou tu i jména 67 amerických pilotů sestřelených nad Moravou.

Boje v okolí

Hrabyně a sousední obce zažily koncem dubna 1945 těžké boje. V Hrabyni vyhořel barokní zámek a byl poškozen kostel, v nedaleké Štítině a Mokrých Lazcích zanikla velká část domů.

Jak ty dny prožili lidé v jedné z obcí, popisuje text o Štítině v dubnu 1945, založený na vzpomínkách pamětníka.

Vojenská technika v aleji

K památníku od začátku patřil skanzen bojové techniky, původně umístěný naproti parkovišti za silnicí I/11. Když byl pozemek v roce 1992 vrácen v restituci, přesunula se technika do lipové aleje.

Lipová alej je sama o sobě pamětihodností obce, stojí v ní i socha svatého Jana Nepomuckého z doby Mitrovských. Víc dává text o zaniklém zámku a aleji.

Od piety k muzeu

Podle obecní publikace byl památník zpočátku jen místem piety bez expozice a k výročím sloužil spíš ideologickým účelům. Návštěvníci si pamatují hlavně kinosál s ojedinělou předozadní projekcí.

V roce 1992 se památník stal součástí Slezského zemského muzea. Od roku 1996 do roku 2004 tu skládali přísahu vojáci opavské Výcvikové základny logistiky, přísahu v roce 2000 navštívil prezident Václav Havel.

Rekonstrukce

V roce 2000 byl památník nařízením vlády vyhlášen ústředním památníkem druhé světové války. Od otevření do roku 2005, kdy se zavřel kvůli rekonstrukci, ho navštívilo asi 1,3 milionu lidí.

Po rekonstrukci byl znovu otevřen 29. dubna 2009 s bezbariérovým přístupem do všech pater. Další velká obnova byla dokončena v roce 2023 po více než roce prací.

Co je v expozici

Expozice představuje dějiny druhé světové války pomocí dobových fotografií, dokumentů a filmů, návštěvník si může sám zvolit, čemu se věnuje. Po obnově v roce 2023 přibyl model tanku T-34, interaktivní dotykové obrazovky a historické videozáznamy.

Nově je přístupná vyhlídka s výhledem k Beskydám a k polské hranici. Tištěného průvodce expozicí nabízí pokladna.

Vazba na generála Píku

Podle plánu rekonstrukce, popsaného v obecní publikaci z roku 2007, měla ve správní budově vzniknout expozice generála Heliodora Píky, rodáka z nedaleké Štítiny, a expozice obce Hrabyně.

Příběh generála, popraveného v roce 1949, popisuje text o Heliodoru Píkovi a Štítině.

Praktické informace

Památník je zcela přístupný pro návštěvníky s hendikepem, což v obci s rehabilitačním centrem dává smysl. Hromadné návštěvy se objednávají e-mailem nebo na telefonu 553 775 091.

Otevírací dobu a vstupné zveřejňuje Slezské zemské muzeum na svém webu. Přehled obce dává průvodce Hrabyní.

V okolí

Pár kroků od památníku stojí poutní kostel Panny Marie a pomník Karla Engliše, ke kterému v roce 2000 při návštěvě památníku položil květiny i Václav Havel. Na Ostré hůrce v sousedním Háji ve Slezsku je památník slezského odboje a táborů lidu.

Tvrz Smolkov z předválečného opevnění popisuje text o tvrzi Smolkov na Padařově.

Recenze a zkušenosti

Památník má na Mapách Google mnoho hodnocení, návštěvníci nejčastěji zmiňují moderní expozici, techniku v aleji a výhled z vyhlídky. Konkrétní hodnocení nepřebíráme, protože se po obnově v roce 2023 expozice změnila a starší recenze popisují jiný stav.

Pro plánování je dobré počítat s tím, že symbolický hřbitov a alej s technikou jsou venku a zaberou samostatný čas. Kdo chce víc souvislostí, spojí návštěvu s kostelem a Englišovým pomníkem na Městečku.

Časté dotazy

Kdo památník provozuje?

Slezské zemské muzeum, jehož součástí je od roku 1992.

Kdy byl památník otevřen?

V roce 1980 jako Památník ostravské operace. Základní kámen byl položen 29. dubna 1970.

Proč je národní?

V roce 2000 ho vláda vyhlásila ústředním památníkem druhé světové války v Česku.

Kolik jmen je na symbolickém hřbitově?

Asi 13 000, včetně jmen 67 amerických pilotů.

Kdo památník navrhl?

Architekti Rudolf Spáčil, Josef Kupka a Bronislav Firla.

Je památník bezbariérový?

Ano, je zcela přístupný pro návštěvníky s hendikepem.

Co přinesla obnova v roce 2023?

Model tanku T-34, interaktivní obrazovky, videozáznamy a přístupnou vyhlídku.

Jak se objednat s výpravou?

Na telefonu 553 775 091 nebo e-mailem, kontakty uvádí web obce i muzea.