Hrušov: městys, který zmizel po povodni 1997
Hrušov byl na začátku 20. století výstavným městysem s téměř osmi tisíci obyvateli, první rakouskou továrnou na sodu a doly. Poddolování ho propadlo zhruba o čtyři metry, po roce 1989 začal upadat a povodeň v roce 1997 dovršila jeho zkázu. Z městyse zůstal hlavně novogotický kostel. Tady je příběh ostravské čtvrti, která téměř zmizela.
Text vychází ze Strategického plánu městského obvodu Slezská Ostrava, z Encyklopedie dějin města Ostravy, z městského zpravodaje Ostravská radnice z února 2011, z webu obvodu a z Památkového katalogu NPÚ. Současný stav rozvojové zóny jsme neověřovali.
Hrušov v přehledu
| Obvod | Slezská Ostrava |
| Katastrální území | Hrušov, zhruba 4,2 km² |
| První zmínka | 1256, villam Grussene |
| Městys | od 12. září 1908 |
| Maximum obyvatel | 7 922 v roce 1910 |
| Obyvatelé 2016 | 1 873 podle obvodu |
| Propad terénu | zhruba 4 m kvůli dolům |
| Dochovaný kostel | sv. Františka a Viktora, vysvěcen 1893 |
Ves na Odře
Hrušov je poprvé zmíněn v roce 1256 jako villam Grussene v pohraniční smlouvě mezi českým králem Přemyslem Otakarem II. a opolským knížetem Vladislavem II. Leží na slezské straně Ostravy a dnes patří do obvodu Slezská Ostrava.
V roce 1849 byl sloučen s Heřmanicemi a Muglinovem, od roku 1866 byl znovu samostatný. Heřmanice dnes představuje článek o Heřmanicích a Heřmanickém rybníku.
Soda a uhlí
V roce 1851 vznikla v Hrušově podle encyklopedie města první rakouská továrna na sodu. K ní přibyly doly Hubert a Ida. S průmyslem obec rostla a 12. září 1908 se stala městysem.
V roce 1910 měl 7 922 obyvatel, víc než kdykoli předtím i potom. Historický znak Hrušova z roku 1909 nesl kamzíka hrabat Wilczků se zkříženými hornickými kladivy, chladicí věž továrny na sodu a vlnící se vodu s rybou.
Propadlé město
Podle zpravodaje Ostravská radnice způsobila důlní činnost propad území asi o čtyři metry.
K Ostravě byl Hrušov připojen 1. července 1941 spolu s dalšími slezskými obcemi. Poddolování zasáhlo celou Slezskou Ostravu, víc v článku o dolech a hornických památkách Slezské Ostravy.
Úpadek a povodeň 1997
Podle zpravodaje Ostravská radnice začala výstavná čtvrť s až sedmi tisíci obyvateli upadat po útlumu průmyslu po roce 1989. Zkázu zástavby a definitivní vylidnění uspíšila katastrofální povodeň v červenci 1997.
Povodeň v Ostravě trvala od 5. do 24. července 1997, zasáhla asi třetinu rozlohy města, vyžádala si tři životy a evakuováno bylo kolem 15 000 lidí. Výroba sody skončila v roce 1997, v roce 2010 dostala továrna demoliční výměr a byla zbourána. Web obvodu v roce 2009 napsal, že kdysi krásný městys je dnes území nikoho.
Kostel svatého Františka a Viktora
Jednou z mála zachovaných budov je novogotický kostel z režného zdiva na Divišově ulici. Postaven byl v letech 1886 az 1887 podle projektu Maxe Schwedy na základě návrhu Heinricha von Ferstela, vysvěcen byl v roce 1893.
Podle Noci kostelů vystoupala voda v roce 1997 v kostele do výšky 3,5 metru. Kulturní památkou je od roku 2010. Kostely obvodu popisuje přehled kostelů ve Slezské Ostravě.
Hornické památky Hrušova
Kromě kostela jsou v Hrušově dvě technické památky. Větrná jáma Vrbice z roku 1911, kterou založila Severní dráha Ferdinandova, má unikátní elektrický vrátek z roku 1916 a je součástí souboru navrženého na zápis do světového dědictví UNESCO.
Strojovna bývalého dolu Ida je kulturní památkou a podle Památkového katalogu je dnes součástí areálu věznice Heřmanice. Důl Hubert byl chráněn jen v letech 1993 az 2009.
Hrušov dnes
Podle obvodu žilo v Hrušově v roce 2016 1 873 lidí. Zpravodaj Ostravská radnice v roce 2011 popsal projekt rozvojové zóny Hrušov na ploše 40 hektarů, který počítal s navýšením terénu zhruba o 3,5 metru. Jak daleko projekt dnes je, se nám z oficiálních zdrojů ověřit nepodařilo.
V Hrušově je pracoviště Církevní základní školy Přemysla Pittra na Orlovské ulici a mateřská škola na Liščině. Celý obvod představuje průvodce Slezskou Ostravou.
Cyklostezka, dálnice a sport
V roce 2019 otevřelo město cyklostezku mezi Hrušovem a Bohumínem dlouhou 1,2 kilometru, která navazuje na trasy vedoucí až do Polska, víc ve zprávě o nové cyklostezce u Hrušova. Kolem Hrušova vede dálnice D1 směrem na Bohumín, Noc kostelů radí ke kostelu sjet z dálnice směrem na centrum.
Hrušovský kostel má podle Noci kostelů varhany firmy Rieger z roku 1954. Nedělní mši uvádí katalog diecéze v 9:45 a Noc kostelů v 9:30, čas je proto lepší ověřit u farnosti. Fotbalový klub TJ Jiskra Hrušov hraje podle dat města na hřišti V Koutech v Muglinově.
Recenze a zkušenosti
Hrušov jako čtvrť hodnocení na Mapách Google nemá, hodnocen je hlavně kostel. Bývalí obyvatelé se scházejí na setkáních Hrušovanů, o kterých informuje web obvodu.
Kdo chce Hrušov poznat, začne u kostela na Divišově ulici. Dějiny obvodu shrnuje článek o historii Slezské Ostravy.
Časté dotazy
Kdy je Hrušov poprvé zmíněn?
V roce 1256 jako villam Grussene.
Kdy se Hrušov stal městysem?
12. září 1908.
Kolik měl Hrušov obyvatel?
Nejvíc v roce 1910, 7 922, v roce 2016 podle obvodu 1 873.
Proč Hrušov zpustl?
Po útlumu průmyslu po roce 1989 a po povodni v roce 1997, území se navíc kvůli dolům propadlo asi o 4 metry.
Co zbylo z Hrušova?
Hlavně kostel svatého Františka a Viktora, větrná jáma Vrbice a strojovna dolu Ida.
Kdy byla zbořena továrna na sodu?
Po demoličním výměru z roku 2010.
Je kostel v Hrušově památka?
Ano, kulturní památkou je od roku 2010.
Do kterého obvodu Hrušov patří?
Do obvodu Slezská Ostrava.

