Měřicí stanice kvality ovzduší se senzory na stožáru

Ovzduší v Ostravě: kde si ověřit stav a co znamená smogová situace

Jak si ověřit ovzduší v Ostravě? Aktuální hodinová data z měřicích stanic zveřejňuje Český hydrometeorologický ústav na svém portálu o ovzduší. Ve městě je do celostátního systému zapojeno deset aktivních stanic, mimo jiné v Zábřehu, Hrabůvce a Porubě. Smogová situace se vyhlašuje, když dvanáctihodinový průměr prachových částic PM10 dosáhne sta mikrogramů na metr krychlový; regulace při sto padesáti.

Tenhle text vysvětluje, jak systém funguje a kde si stav ověřit, není to zdravotní doporučení. Kdo má potíže s dýcháním, řídí se pokyny svého lékaře, ne článkem. Informace jsme ověřovali k 16. srpnu 2026 u Českého hydrometeorologického ústavu a z informací města.

Ovzduší v Ostravě v rychlém přehledu

Údaj Jak to je
Kde ověřit aktuální stav portál o ovzduší Českého hydrometeorologického ústavu
Kolik stanic ve městě měří deset aktivních, zapojených do celostátního systému
Kde stanice mimo jiné jsou Zábřeh, Hrabůvka, Poruba
Informativní prahová hodnota PM10 100 mikrogramů na metr krychlový, dvanáctihodinový průměr
Regulační prahová hodnota PM10 150 mikrogramů na metr krychlový
Roční imisní limit PM2,5 20 mikrogramů na metr krychlový

Kde se stav ovzduší opravdu ověřuje

Ostravské ovzduší je téma, o kterém se hodně mluví a málo měří. Přitom data jsou veřejná a hodinová.

Zdrojem je Český hydrometeorologický ústav, který provozuje portál o kvalitě ovzduší s tabulkou aktuálního stavu podle míst a krajů. Data pocházejí ze stanic zapojených do integrovaného systému měření kvality ovzduší, zkráceně ISKO. V Ostravě je takových aktivních stanic deset a mají vlastní stránky, takže se dá sledovat konkrétní čtvrť, ne jen město jako celek.

Rozdíly mezi čtvrtěmi jsou přitom skutečné. Stanice v Zábřehu, v Hrabůvce a v Porubě neměří totéž a hodnota z jedné části města neříká, jak se dýchá v druhé.

Co znamená smogová situace a regulace

Dva pojmy, které se v ostravských zprávách pravidelně pletou, mají přesně danou hranici.

Smogová situace se váže na informativní prahovou hodnotu. U prachových částic PM10 je překročená, když dvanáctihodinový klouzavý průměr koncentrace dosáhne 100 mikrogramů na metr krychlový. Je to informace pro veřejnost.

Regulace nastupuje při regulační prahové hodnotě, tedy při 150 mikrogramech na metr krychlový. Ta už znamená omezení pro velké znečišťovatele.

Prakticky: smogová situace je varování, regulace je zásah. Když se v pořadu nebo v článku mluví o smogu obecně, stojí za to se podívat, o kterou z těch dvou hranic vlastně jde.

PM10 a PM2,5 nejsou totéž

Zkratky označují prachové částice podle velikosti a v ostravském kontextu se objevují obě. PM10 jsou částice do deseti mikrometrů, PM2,5 ty jemnější, do dvou a půl mikrometru.

Pro PM2,5 platí roční imisní limit 20 mikrogramů na metr krychlový. Je to jiný typ ukazatele než prahové hodnoty u smogové situace: nesleduje se hodina ani půlden, ale celoroční průměr.

Pro čtenáře to znamená, že jedno špatné odpoledne neznamená překročený roční limit a naopak splněný roční limit neznamená, že v lednu nemůže být pár dní zle.

Trend je lepší, než se o Ostravě říká

Obrázek Ostravy jako města v trvalém smogu je starší než data. Naměřené hodnoty PM10 na měřicích stanicích meziročně klesají a v roce 2025 nebyla vyhlášena žádná smogová situace pro PM10. Hodnoty jemnějších částic PM2,5 se držely pod ročním imisním limitem, konkrétně v rozpětí zhruba čtrnácti až osmnácti mikrogramů na metr krychlový.

Neznamená to, že je téma uzavřené. Znamená to, že mezi dojmem a měřením je rozdíl a že se vyplatí dívat se na čísla, ne na pověst.

Kdy bývá v Ostravě nejhůř

Zhoršené rozptylové podmínky přicházejí typicky v zimě, při inverzi, kdy se studený vzduch drží při zemi a nemá kam odejít. Kombinace lokálního topení, dopravy a průmyslu se pak projeví na hodnotách výrazněji než v létě.

Praktický důsledek je jednoduchý: v mrazivých bezvětrných dnech má smysl si stav ovzduší ověřit, v létě je to zbytečné. A ověřovat se má stanice nejblíž vaší čtvrti, ne celoměstský průměr.

Na co si dát pozor

  • Sledujte stanici, ne město. Rozdíly mezi ostravskými čtvrtěmi jsou skutečné.
  • Smogová situace není regulace. První je varování při stovce, druhá zásah při stopadesátce.
  • Hodinová data kolísají. Jedna vysoká hodnota není trend, dvanáctihodinový průměr už něco říká.
  • Roční limit a prahová hodnota měří jinou věc. Nedají se porovnávat mezi sebou.
  • Zdravotní doporučení patří lékaři. Data říkají, jaký je stav ovzduší, ne co s tím máte dělat vy osobně.

Jak s tím naložit

Nejužitečnější věc je najít si stanici nejblíž bydlišti a uložit si její stránku. Když pak v zimě přijde inverze, podíváte se na konkrétní číslo místo abyste odhadovali podle toho, jak vypadá obloha.

Druhá věc je vědět, na co se díváte. Když se dozvíte, že byla vyhlášena smogová situace, znamená to překročení informativní prahové hodnoty, tedy dvanáctihodinový průměr PM10 nad stovkou. Regulace je jiná, přísnější úroveň.

A do třetice: pokud vy nebo někdo v rodině máte dýchací potíže, proberte konkrétní postup se svým lékařem předem, ne až v den, kdy je zle.

Časté otázky

Kde si ověřím aktuální stav ovzduší v Ostravě?

Na portálu o kvalitě ovzduší Českého hydrometeorologického ústavu, který zveřejňuje hodinová data a tabulku aktuálního stavu podle míst a krajů. Jednotlivé ostravské stanice mají vlastní stránky.

Kolik měřicích stanic je v Ostravě?

Deset aktivních stanic zapojených do integrovaného systému měření kvality ovzduší. Nacházejí se mimo jiné v Zábřehu, v Hrabůvce a v Porubě.

Kdy se vyhlašuje smogová situace?

U prachových částic PM10 tehdy, když dvanáctihodinový průměr koncentrace dosáhne 100 mikrogramů na metr krychlový. Je to informativní prahová hodnota, tedy varování pro veřejnost.

Jaký je rozdíl mezi smogovou situací a regulací?

Smogová situace se váže na informativní prahovou hodnotu, u PM10 na sto mikrogramů na metr krychlový. Regulace nastupuje až při regulační prahové hodnotě, tedy při sto padesáti, a znamená omezení pro velké znečišťovatele.

Co znamenají zkratky PM10 a PM2,5?

Označují prachové částice podle velikosti. PM10 jsou částice do deseti mikrometrů, PM2,5 jemnější částice do dvou a půl mikrometru. Pro PM2,5 platí roční imisní limit 20 mikrogramů na metr krychlový.

Zlepšuje se ovzduší v Ostravě?

Naměřené hodnoty PM10 na měřicích stanicích meziročně klesají a v roce 2025 nebyla vyhlášena žádná smogová situace pro PM10. Hodnoty PM2,5 se držely pod ročním imisním limitem, v rozpětí zhruba čtrnácti až osmnácti mikrogramů na metr krychlový.

Kdy je v Ostravě ovzduší nejhorší?

Typicky v zimě při inverzi, kdy se studený vzduch drží při zemi a znečištění nemá kam odejít. V mrazivých bezvětrných dnech má proto smysl si stav ověřit.

Liší se ovzduší v jednotlivých ostravských čtvrtích?

Ano, a proto má město víc měřicích stanic. Hodnota naměřená v jedné části města neříká, jaký je stav v druhé; sledujte stanici nejblíž svému bydlišti.



Napsat komentář

Web používá Akismet ke snížení množství spamu. Zjistěte, jak jsou zpracovávány údaje z komentářů.