Jurkovičovy skvosty Pusteven: Libušín, Maměnka a jejich obnova

Kdo postavil dřevěné skvosty na Pustevnách a proč jsou tak výjimečné? Chaty Libušín a Maměnka navrhl na sklonku 19. století architekt Dušan Jurkovič ve stylu lidové secese inspirované valašskou architekturou. Libušín roku 2014 zničil požár a musel být pracně obnoven. Klíč je, že jde o unikátní spojení lidového umění a moderní architektury. Tenhle text ten příběh přibližuje.

Text je vyprávěcí přehled historie a obnovy, ne odborná studie. Údaje se snažíme uvádět přesně, detaily si případně ověřte u pramenů. Informace jsme ověřovali k 19. srpnu 2026 z veřejných zdrojů.

Jurkovičovy stavby v rychlém přehledu

Architekt, který stavěl z lidové tradice

Za nejkrásnějšími stavbami Pusteven stojí architekt Dušan Jurkovič. Navrhl chaty Libušín a Maměnka ve stylu, který čerpal z valašské a lidové architektury a povýšil ji do podoby secesního umění. Spojil tak lidovou tradici s moderním architektonickým cítěním.

Zakázku dostal od spolku, který se staral o zpřístupnění hor, a na návrzích začal pracovat v roce 1897. Nešlo o obyčejné horské boudy, ale o promyšlené stavby, které měly být zároveň užitečné i krásné. Právě proto se z nich staly skvosty, které Pustevny proslavily.

Libušín a Maměnka

Obě chaty, nazývané útulny, byly slavnostně otevřeny roku 1899 a od té doby patří k symbolům Pusteven. Libušín sloužil jako jídelna a společenský dům, Maměnka jako ubytovací část. Dohromady tvoří svébytný soubor, jaký jinde v horách nenajdete.

Výzdoba Libušína se pojí i s dalšími umělci: na interiéru se podílel podle kreseb Mikoláše Alše malíř, který ztvárnil postavy včetně boha Radegasta a zbojníků. Radegast, k jehož hoře Pustevny patří, tak zdobí i interiér chaty. Jeho příběh přibližuje článek Radhošť a bůh Radegast.

Požár, který vzal Libušín

Historie staveb má i tragickou kapitolu. V březnu roku 2014 Libušín zničil požár, který z jednoho z nejcennějších dřevěných objektů kraje nechal jen málo. Byla to velká ztráta nejen pro Pustevny, ale pro celé regionální i architektonické dědictví.

Zpráva o požáru zasáhla veřejnost a hned se začalo mluvit o obnově. U tak výjimečné stavby nešlo jen tak postavit něco nového, ale bylo potřeba vrátit Libušínu jeho původní podobu. To si vyžádalo roky práce a mimořádný přístup k rekonstrukci.

Pečlivá obnova do původní podoby

Libušín byl znovu otevřen v roce 2020 po několikaleté obnově. Rekonstrukce proběhla jako vědecká obnova s využitím původních technologií, tradičních řemeslných postupů a materiálů, aby stavba získala zpět svou historickou podobu. Přispěla na ni i veřejná sbírka.

Výsledkem je, že Libušín znovu září tak, jak vypadal v době své největší slávy. Obnova je příkladem toho, jak lze zachránit vzácné dědictví, když se spojí odborná práce s podporou lidí. Kudy se na Pustevny z Ostravy vydat, poradí přehled beskydských výletů.

Co si z příběhu odnést

• Autor Jurkovič. Stavby navrhl architekt Dušan Jurkovič.
• Lidová secese. Styl čerpá z valašské architektury.
• Libušín a Maměnka. Otevřeny roku 1899 jako útulny.
• Požár 2014. Libušín shořel a byla to velká ztráta.
• Obnova 2020. Vrácen do původní podoby tradičními postupy.

Jak to shrnout

Libušín a Maměnka na Pustevnách jsou dílem architekta Dušana Jurkoviče, který spojil lidovou valašskou tradici se secesí a vytvořil stavby, jaké jinde nenajdete. Libušín roku 2014 zničil požár, ale díky pečlivé obnově byl v roce 2020 vrácen do původní podoby.

Je to příběh o vzácném dědictví, jeho ztrátě i záchraně, který dělá z Pusteven místo s hlubokou vrstvou příběhů. Spolu se sochou Radegasta a hřebenem k Radhošti tvoří jedinečný cíl. Kudy se za ním vypravit, poradí přehled výletů do Beskyd.

Mohlo by vás zajímat: Leoš Janáček a Hukvaldy: skladatel a liška Bystrouška, Hornické tradice Ostravska a svatá Barbora, Radhošť a bůh Radegast: pohanská hora i poutní. Ověřené firmy a služby v Ostravě najdete v přehledu výletů z Ostravy.

Časté otázky

Kdo navrhl chaty na Pustevnách?

Chaty Libušín a Maměnka navrhl architekt Dušan Jurkovič na sklonku 19. století. Vycházel z valašské a lidové architektury, kterou povýšil do podoby secesního umění. Spojil tak lidovou tradici s moderním architektonickým cítěním a vytvořil stavby, které Pustevny proslavily.

V jakém stylu jsou stavby postavené?

Ve stylu lidové secese inspirované valašskou a lidovou architekturou. Nejde o obyčejné horské boudy, ale o promyšlené dřevěné stavby, které měly být užitečné i krásné. Právě spojení lidové tradice a secesního umění z nich udělalo výjimečné skvosty.

Kdy byly Libušín a Maměnka otevřeny?

Slavnostně byly otevřeny roku 1899 jako takzvané útulny. Libušín sloužil jako jídelna a společenský dům, Maměnka jako ubytovací část. Od té doby patří k symbolům Pusteven a tvoří svébytný soubor, jaký jinde v horách nenajdete.

Co se stalo Libušínu v roce 2014?

V březnu roku 2014 Libušín zničil požár, po kterém z jednoho z nejcennějších dřevěných objektů kraje zbylo jen málo. Byla to velká ztráta pro regionální i architektonické dědictví. Zpráva zasáhla veřejnost a hned se začalo mluvit o obnově stavby.

Jak probíhala obnova Libušína?

Jako vědecká obnova s využitím původních technologií, tradičních řemeslných postupů a materiálů, aby stavba získala zpět historickou podobu. Přispěla na ni i veřejná sbírka. Libušín byl znovu otevřen v roce 2020 a znovu září tak, jak vypadal v době své největší slávy.

Souvisí Libušín s bohem Radegastem?

Ano, výzdoba interiéru se pojí s postavami včetně boha Radegasta, jehož hoře Radhošti Pustevny patří. Na výzdobě se podílel malíř podle kreseb Mikoláše Alše. Radegast tak zdobí i interiér chaty. Jeho příběh přibližuje samostatný článek o Radhošti a Radegastovi na tomto webu.

Dá se Pustevny spojit s dalším výletem?

Ano, Libušín a Maměnka, socha Radegasta i hřeben k Radhošti se dají projít během jedné výpravy. Pustevny patří k nejnavštěvovanějším místům Beskyd. Kudy se sem z Ostravy vydat a co v okolí vidět, shrnuje samostatný článek o výletech do Beskyd na tomto webu.

Proč jsou Jurkovičovy stavby tak ceněné?

Protože originálním způsobem spojují lidovou valašskou tradici se secesním uměním a nemají obdoby. Jsou to promyšlené dřevěné stavby, které jsou zároveň funkční i krásné. Příběh jejich vzniku, ztráty při požáru a následné obnovy z nich dělá výjimečné dědictví kraje.