Petřkovická venuše: pravěký poklad z ostravského Landeku

Co je Petřkovická venuše a proč je mezi pravěkými soškami výjimečná? Je to přes dvacet tisíc let stará soška ženského torza vyřezaná z krevele, kterou našli na ostravském Landeku. Na rozdíl od jiných pravěkých venuší je štíhlá a bezhlavá. Klíč je, že nejstarší umělecké dílo regionu vzniklo v sídlišti lovců mamutů přímo v dnešní Ostravě. Tenhle text ten příběh přibližuje.

Text je vyprávěcí přehled nálezu a jeho významu, ne odborná studie. Údaje se snažíme uvádět přesně, detaily si případně ověřte u pramenů. Informace jsme ověřovali k 19. srpnu 2026 z veřejných zdrojů.

Petřkovická venuše v rychlém přehledu

Nález na Landeku

Petřkovická venuše, známá i jako Landecká venuše, byla objevena roku 1953 archeologem Bohuslavem Klímou na návrší Landek v Ostravě. Nešlo o náhodný nález na povrchu, ale o objev v místě, kde kdysi stálo sídliště pravěkých lovců mamutů. Nejstarší umění regionu tak vzniklo přímo v dnešní Ostravě.

Landek je mimořádné místo hned z několika důvodů. Kromě venuše se pojí i s dávnou přítomností člověka a s pozdější těžbou uhlí, se kterou souvisí hornická minulost kraje. Souvislost Landeku s hornictvím přibližuje článek hornické tradice Ostravska.

Jak venuše vypadá

Soška je malá, jen několik centimetrů vysoká, a představuje ženské torzo. Je vyřezaná z krevele, tedy hematitu, což je samo o sobě neobvyklé, protože většina pravěkých sošek je z kosti nebo z jiného kamene. Volba materiálu z ní dělá výjimečný kus už na první pohled.

Nejnápadnější je, že venuše je bezhlavá a štíhlá. Chybějící hlava přitom nebyla nehoda, ale zřejmě záměr autora. A zatímco jiné pravěké venuše bývají plné a bujné, tahle znázorňuje mladou, štíhlou ženu. Bývá proto označována za jedinou štíhlou venuši svého druhu v Evropě.

Proč je tak významná

Petřkovická venuše je nejvýznamnější pravěkou památkou Ostravy a jedním z nejstarších uměleckých děl regionu vůbec. Ukazuje, že lidé žili a tvořili v místě dnešního města už před desítkami tisíc let, dávno před doly, hutěmi a industriální érou, kterou Ostravsko proslulo.

Její jedinečnost spočívá i v tom, že vybočuje z řady. Tam, kde jiné venuše potvrzují známý obraz pravěké sošky, tahle ho boří svou štíhlostí a chybějící hlavou. Je proto zajímavá nejen pro region, ale i pro poznání pravěkého umění jako takového a jeho rozmanitosti.

Kde venuši uvidíte

Ačkoli je venuše ostravským pokladem, originál je trvale uložen mimo město, v odborné instituci, která pečuje o vzácné archeologické nálezy. To je u nálezů takového významu běžné, protože vyžadují zvláštní ochranu a odborný dohled.

Návštěvník se s venuší může seznámit na místě jejího nálezu i v expozicích věnovaných historii Landeku a Ostravy. Landek s hornickým muzeem a dalšími industriálními místy přibližuje článek industriální Ostrava. Příběh venuše tak doplňuje obraz místa, které spojuje pravěk s industriální érou.

Co si z příběhu odnést

• Nález z Landeku. Objevena roku 1953 v Ostravě.
• Velmi stará. Odhadem kolem 23 tisíc let.
• Neobvyklý materiál. Vyřezaná z krevele, tedy hematitu.
• Štíhlá a bezhlavá. V Evropě ojedinělá podoba venuše.
• Poklad Ostravy. Nejvýznamnější pravěká památka města.

Jak to shrnout

Petřkovická venuše je přes dvacet tisíc let stará soška ženského torza z krevele, objevená roku 1953 na ostravském Landeku v sídlišti lovců mamutů. Od jiných pravěkých venuší se liší štíhlostí a chybějící hlavou a bývá označována za v Evropě ojedinělou.

Je to nejvýznamnější pravěká památka Ostravy a doklad, že lidé tu tvořili dávno před doly a hutěmi. Landek tak spojuje pravěk s industriální érou kraje. Místo nálezu a jeho okolí přibližuje článek o industriální Ostravě.

Mohlo by vás zajímat: Tatra z Kopřivnice: příběh jedné z nejstarších automobilek, Jurkovičovy skvosty Pusteven: Libušín, Maměnka a jejich, Leoš Janáček a Hukvaldy: skladatel a liška Bystrouška. Ověřené firmy a služby v Ostravě najdete v přehledu výletů z Ostravy.

Časté otázky

Co je Petřkovická venuše?

Je to pravěká soška ženského torza, vyřezaná z krevele, tedy hematitu, a stará odhadem kolem 23 tisíc let. Byla objevena na ostravském Landeku a bývá označována i jako Landecká venuše. Patří k nejstarším uměleckým dílům regionu a k nejvýznamnějším památkám Ostravy.

Kde a kdy byla venuše nalezena?

Na návrší Landek v Ostravě roku 1953, kde ji objevil archeolog Bohuslav Klíma. Nešlo o povrchový nález, ale o objev v místě, kde kdysi stálo sídliště pravěkých lovců mamutů. Nejstarší umění regionu tak vzniklo přímo v místě dnešní Ostravy.

Jak je venuše stará?

Její stáří se odhaduje kolem 23 tisíc let, spadá do pravěku, do doby lovců mamutů. Je tak jedním z nejstarších uměleckých děl regionu a dokladem, že lidé žili a tvořili v místě dnešního města dávno před doly, hutěmi a industriální érou Ostravska.

Z čeho je venuše vyrobená?

Z krevele, tedy hematitu, což je neobvyklé, protože většina pravěkých sošek je z kosti nebo z jiného kamene. Volba tohoto materiálu z ní dělá výjimečný kus už na první pohled a patří k tomu, proč je venuše mezi pravěkými soškami tak zajímavá.

Proč je venuše bezhlavá a štíhlá?

Chybějící hlava nebyla nehoda, ale zřejmě záměr autora. A zatímco jiné pravěké venuše bývají plné a bujné, tahle znázorňuje mladou, štíhlou ženu. Právě proto bývá označována za jedinou štíhlou venuši svého druhu v Evropě a vybočuje z běžné řady.

Kde venuši uvidím?

Originál je kvůli své hodnotě trvale uložen mimo město v odborné instituci, která pečuje o vzácné archeologické nálezy. Návštěvník se ale s venuší může seznámit na místě jejího nálezu a v expozicích věnovaných historii Landeku a Ostravy.

Proč je Landek tak výjimečný?

Protože spojuje hned několik vrstev historie: dávnou přítomnost pravěkého člověka a nález venuše i pozdější těžbu uhlí, se kterou souvisí hornická minulost kraje. Landek tak propojuje pravěk s industriální érou Ostravska, jak přibližují i další články na tomto webu.

Proč je venuše pro Ostravu důležitá?

Je nejvýznamnější pravěkou památkou města a jedním z nejstarších uměleckých děl regionu. Ukazuje, že lidé tvořili v místě dnešní Ostravy už před desítkami tisíc let. Doplňuje tak obraz města, které se obvykle spojuje hlavně s industriální a hornickou minulostí.