Kostel svatého Martina v Dolním Benešově
Kamenný kostel doložený rokem 1691, který nahradil starší dřevěnou stavbu, zvonice přistavěná v letech 1862 až 1863 a varhany, které sem v letech 1843 až 1844 dodal Karl Kuttler. Farní kostel svatého Martina je hlavní sakrální stavbou Dolního Benešova a chráněnou kulturní památkou. Tady je jeho příběh i přehled dalších církevních staveb ve městě.
Text je orientační profil památek, ne pořad bohoslužeb. Časy bohoslužeb i možnost prohlídky interiéru si ověřte přímo u farnosti, protože se v průběhu roku mění.
Kostel v rychlém přehledu
| Zasvěcení | svatý Martin |
| Vznik | kolem roku 1678 |
| Kamenná stavba doložena | rokem 1691 |
| Zvonice | přistavěna v letech 1862 až 1863 |
| Varhany | Karl Kuttler, roky 1843 až 1844 |
| Ochrana | chráněná kulturní památka |
| Předchůdce | dřevěný kostel na stejném místě |
Od dřevěného kostela ke kamennému
Dnešní kostel vznikl kolem roku 1678 na místě staršího dřevěného kostela a kamenná stavba je doložena rokem 1691. To je typický vývoj pro celé Slezsko: dřevěné kostely byly na venkově dlouho standardem a nahrazovaly se zděnými až v barokní době.
Několik dřevěných kostelů se v regionu dochovalo dodnes, například v Řepišti a v ostravské Hrabové, takže si lze udělat představu, jak vypadal i ten benešovský předchůdce. Přehled dává stránka kostelů v okolí Ostravy.
Zvonice a varhany
Zvonice byla ke kostelu přistavěna až v letech 1862 až 1863, tedy skoro dvě stě let po vzniku samotné stavby. Přístavba věže s odstupem je u venkovských kostelů běžná, protože věž bývala nejdražší částí stavby a odkládala se.
Ještě o dvě desetiletí dřív, v letech 1843 až 1844, dostal kostel varhany od Karla Kuttlera. Datace obou zásahů ukazuje, že se do kostela v 19. století soustavně investovalo, což odpovídá hospodářskému vzestupu regionu v pruském období.
Chráněná kulturní památka
Kostel je zapsanou kulturní památkou, což znamená, že podléhá památkové ochraně a zásahy do něj se řeší s příslušnými orgány. Pro obec je to zároveň závazek i argument při shánění prostředků na opravy.
Zasvěcení svatému Martinu je jedním z nejrozšířenějších v české a slezské krajině a typicky ukazuje na starší kořeny farnosti. V Dolním Benešově se to potvrzuje: město má první písemnou zmínku z roku 1312 a městská práva od roku 1493.
Kaple svatého Kříže
Druhou nejzajímavější církevní stavbou ve městě je kaple svatého Kříže, pseudogotická cihlová stavba ze 70. let 19. století. Navrhl ji F. Exner z Brém, proto se jí říká také Exnerova kaple.
Cihlová pseudogotika je sloh, který se v regionu objevuje od druhé poloviny 19. století a nejvýrazněji je vidět na novogotických kostelech z přelomu století, například v Ludgeřovicích. Podrobnosti dává text o kostele svatého Mikuláše v Ludgeřovicích.
Další sakrální památky
Ve městě je také hřbitovní kaple postavená v roce 1854 spolu s novým hřbitovem a vysvěcená 15. října 1877, a menší kapličky, například kaplička u Urbánka z roku 1884. Na náměstí Cypriána Lelka stojí barokní socha Immaculaty z roku 1784.
V části Zábřeh je kostel svatého Urbana z let 1937 až 1938, který vznikl na základě požadavku místních na vlastní svatostánek. Zábřeh byl tehdy samostatnou obcí, k Dolnímu Benešovu byl připojen až v roce 1960.
Prohlídka historického jádra
Všechny hlavní památky leží v docházkové vzdálenosti. Kostel svatého Martina, socha Immaculaty na náměstí a zámek s anglickým parkem tvoří okruh, který se dá projít během hodiny.
Zámek s portálem z roku 1498 popisuje text o zámku v Dolním Benešově. Kdo chce program rozšířit, pokračuje k rybníku Nezmar, kolem kterého vede okruh dlouhý 3,6 km.
Farnost dnes
Kostel svatého Martina je farním kostelem, tedy živou budovou s pravidelnými bohoslužbami. Není to tedy jen památka, do které se chodí na prohlídku, a interiér bývá přístupný především v době bohoslužeb.
Ke slavnostem svatého Martina se ve městě váže i kulturní program, protože patron kostela je zároveň patronem města. Aktuální informace zveřejňuje farnost a město ve svém kalendáři akcí.
Svatý Martin jako patron města
Zasvěcení svatému Martinu není v Dolním Benešově jen formalita. Slavnosti svatého Martina patří ke kalendáři města a spojují církevní svátek s kulturním programem, takže patron kostela je zároveň svátkem obce.
Martinské slavnosti bývají v listopadu a jsou jednou z akcí, kvůli kterým se ve městě sejdou lidé z okolí. Program zveřejňuje město i kulturní dům, viz text o školách a kultuře v Dolním Benešově.
Devatenácté století jako doba investic
Na sakrálních stavbách města je dobře vidět, kdy se tu dařilo. Varhany přibyly v letech 1843 až 1844, hřbitovní kaple v roce 1854, zvonice v letech 1862 až 1863, kaple svatého Kříže v 70. letech a kaplička u Urbánka v roce 1884.
Devatenácté století tedy bylo obdobím soustavných investic do církevních staveb. Odpovídá to hospodářskému vzestupu Hlučínska v pruském období, kdy region získal spojení se světem a lidé začali docházet za prací do rozvíjejícího se průmyslu.
Časté dotazy
Kdy vznikl kostel svatého Martina?
Kolem roku 1678 na místě staršího dřevěného kostela. Kamenná stavba je doložena rokem 1691.
Kdy byla přistavěna zvonice?
V letech 1862 až 1863, tedy skoro dvě stě let po vzniku kostela.
Jaké má kostel varhany?
Varhany od Karla Kuttlera z let 1843 až 1844.
Je kostel památkově chráněný?
Ano, je zapsanou kulturní památkou.
Co je Exnerova kaple?
Kaple svatého Kříže, pseudogotická cihlová stavba ze 70. let 19. století podle návrhu F. Exnera z Brém.
Je kostel i v Zábřehu?
Ano, kostel svatého Urbana z let 1937 až 1938, který vznikl na přání místních obyvatel.
Co stojí na náměstí?
Barokní socha Immaculaty z roku 1784 na náměstí Cypriána Lelka.
Dá se kostel navštívit zevnitř?
Bývá přístupný hlavně v době bohoslužeb. Pořad je nejlepší ověřit u farnosti předem.

