Dřevěný roubený kostel se šindelovou střechou v okolí Ostravy

Kostely a sakrální památky v okolí Ostravy: tipy na výlety

Kam za kostely a sakrálními památkami v okolí Ostravy? V zázemí a obvodech Ostravy je jich překvapivě mnoho: vzácné dřevěné kostely, nejstarší mariánský kostel ve městě, barokní i novodobé stavby, kaple i zvonice. Většina je na půldenní výlet. Tady je přehled těch nejzajímavějších.

Tento přehled je rozcestník na výlety za sakrálními památkami, ne aktuální rozpis bohoslužeb. Přístupnost, časy bohoslužeb i možnost prohlídky si vždy ověřte u konkrétní farnosti. Informace jsme ověřovali k 20. srpnu 2026 z veřejných zdrojů.

Kostely v rychlém přehledu

Typ Kde v okolí
Dřevěné kostely Řepiště, Hrabová
Nej

K nejstarším patří i farní kostel svatého Jana Křtitele v Hlučíně. První zmínky o něm jsou z roku 1378, presbytář s lodí ale nejspíš vznikly už v první polovině 14. století. Kostel prošel gotikou, renesancí, barokem i pseudogotikou a jeho věž vysoká 46,7 m se stavěla až od roku 1791, viz text o kostele svatého Jana Křtitele v Hlučíně.

Barokní vrstvu regionu zastupuje kostel svatého Martina v Dolním Benešově, který vznikl kolem roku 1678 na místě staršího dřevěného kostela. Zvonice k němu přibyla až v letech 1862 až 1863 a varhany dodal Karl Kuttler, viz text o kostele svatého Martina.

Ze stejné vrstvy je i kostel svaté Kateřiny Alexandrijské ve Štěpánkovicích, postavený v roce 1756 po rekatolizaci obce, která byla od roku 1528 evangelická, viz text o štěpánkovickém kostele.

Nejmladším z regionu je kostel Povýšení svatého Kříže v Chuchelné z let 1921 az 1922. Samostatná farnost tu vznikla teprve po připojení Hlučínska k Československu, protože obec byla do té doby přifařená ke Křenovicím za dnešní hranicí, viz text o chuchelenském kostele.

O dva roky mladší je kostel svatého Augustina ve Strahovicích, vysvěcený 24. října 1924. Je neobarokní, jeho věž měří 33 m a oltáře jsou ze slezského mramoru, viz text o strahovickém kostele.

Starší vrstvu naopak zastupuje kostel svatého Matouše v Hati, jednolodní barokní stavba z roku 1731, kterou postavila opavská jezuitská kolej jako završení rekatolizace obce, viz text o haťském kostele.

Zvláštní postavení má kostel svatého Vavřince v Píšti z roku 1743. Biskup ostravsko opavský z něj v roce 2002 učinil mariánské poutní místo zasvěcené modlitbám za mír a usmíření mezi národy, viz text o píšťském kostele.

Novogotickou cihlovou vrstvu zastupuje i kostel svatého Bartoloměje v Kravařích, který navrhl místní architekt Josef Seyfried, viz text o kravařském kostele.

Ze stejné doby a stejného slohu je kostel Nanebevzetí Panny Marie v Kobeřicích, vysvěcený 14. listopadu 1896. Navrhl ho architekt Ludwig Schneider z Ratiboře a jeho hranolová věž měří 52 m, viz text o kobeřickém kostele.

starší kostely

Třebovice, Velká Polom, Stará Bělá, Brušperk
Kostely 19. a 20. století Krmelín, Radvanice, Svinov, Plesná
Kaple a zvonice Pustkovec, Martinov, Nová Ves

Dřevěné kostely

Skutečnou vzácností jsou dva dřevěné roubené kostely. V Řepištích stojí pozdně gotický kostel svatého Michaela archanděla, jehož nejstarší trámy pocházejí z roku 1424 a který prošel obnovou v letech 2019 a 2020. V Hrabové najdete dřevěný kostel svaté Kateřiny, obnovený po požáru v roce 2004.

Roubené dřevěné kostely patří k nejcennějším sakrálním stavbám na severovýchodní Moravě a je jich opravdu málo. Oba se dají spojit do jednoho výletu za dřevěnou architekturou. Kostely bývají přístupné hlavně při bohoslužbách, možnost prohlídky si ověřte u farnosti.

Nejstarší kostely

Za nejstarší historií zamíříte do Třebovic, kde je nejstarší mariánský kostel v Ostravě, kostel Nanebevzetí Panny Marie; dřevěná kaple je zde doložena už roku 1553 a dnešní barokní stavba je z roku 1738. Ve Velké Polomi stojí kostel svatého Václava, jeden z nejstarších ve Slezsku.

Ke starším kostelům patří i barokní kostel svatého Jana Nepomuckého ve Staré Bělé a kostel svatého Jiří v Brušperku s věží vysokou 43 metrů, který stojí na historickém náměstí města založeného už v roce 1269. Časy bohoslužeb si u kostelů ověřte u farnosti.

Kostely 19. a 20. století

I novodobější kostely stojí za pozornost. V Radvanicích je novorenesanční kostel Neposkvrněného početí Panny Marie z let 1904 až 1907 a ve Svinově kostel Krista Krále, dostavěný v roce 1929 jako první kostel v obci.

K obvodům patří i kostel svatého Jana a Pavla v Krmelíně, vysvěcený v roce 1900, a kostel v Plesné, jehož kořeny sahají až do 15. století a dnešní stavba je z roku 1787. Tyto kostely dokládají rozvoj obcí na přelomu 19. a 20. století i jejich starší duchovní tradici.

Kaple, zvonice a drobné památky

Sakrální dědictví netvoří jen velké kostely. V Pustkovci je kaple z roku 1882, která dnes slouží pravoslavné církvi. V Martinově najdete na návsi obecní zvonici a sochu svatého Floriána, patrona hasičů, které připomínají vesnickou minulost obvodu.

V Nové Vsi stojí kostel svatého Bartoloměje se středověkými kořeny, přestavěný v 18. století. Drobné sakrální památky, kaple, zvonice a sochy světců, dotvářejí ráz obcí a obvodů a jsou němými svědky jejich dlouhé historie.

Jak kostely navštívit

Kostely jsou především bohoslužebná místa, takže bývají přístupné hlavně při bohoslužbách. Časy bohoslužeb a možnost prohlídky si ověřte předem u příslušné farnosti. Řada kostelů se zapojuje i do akcí, jako je Noc kostelů, kdy jsou výjimečně přístupné veřejnosti i mimo bohoslužby.

Návštěvu kostela se dá spojit s procházkou obcí a s dalším výletem. Jak jednotlivé obce a obvody fungují a co v nich ještě najdete, shrnuje rozcestník Obce a čtvrti v okolí Ostravy. Tipy na zámky a další památky dává přehled Zámky a památky v okolí Ostravy.

Kam v Ostravě na jídlo a pití: tipy shrnují přehledy nejlepších restaurací a kaváren v Ostravě.

Časté otázky

Kde jsou v okolí Ostravy dřevěné kostely?

Dva vzácné dřevěné roubené kostely jsou v Řepištích a v Hrabové. V Řepištích stojí pozdně gotický kostel svatého Michaela archanděla s trámy z roku 1424, v Hrabové dřevěný kostel svaté Kateřiny obnovený po požáru v roce 2004. Patří k nejcennějším sakrálním stavbám na severovýchodní Moravě.

Který je nejstarší kostel v Ostravě?

Nejstarší mariánský kostel v Ostravě je kostel Nanebevzetí Panny Marie v Třebovicích. Dřevěná kaple je zde doložena už roku 1553 a dnešní barokní stavba pochází z roku 1738. U kostela je pohřbena i spisovatelka Marie Stona. Mezi nejstarší kostely ve Slezsku patří i kostel svatého Václava ve Velké Polomi.

Jaké kostely jsou z 20. století?

K novodobějším patří novorenesanční kostel Neposkvrněného početí Panny Marie v Radvanicích z let 1904 až 1907 a kostel Krista Krále ve Svinově, dostavěný v roce 1929 jako první kostel v obci. Kostel svatého Jana a Pavla v Krmelíně byl vysvěcen v roce 1900. Dokládají rozvoj obcí na přelomu století.

Jsou v obvodech i kaple a zvonice?

Ano, k sakrálnímu dědictví patří i drobné památky. V Pustkovci je kaple z roku 1882, dnes pravoslavná, v Martinově obecní zvonice a socha svatého Floriána na návsi. V Nové Vsi stojí kostel svatého Bartoloměje se středověkými kořeny. Tyto památky dotvářejí ráz obcí a připomínají jejich historii.

Dá se do kostelů běžně vstoupit?

Kostely jsou především bohoslužebná místa, takže bývají přístupné hlavně při bohoslužbách. Časy bohoslužeb a možnost prohlídky si ověřte předem u farnosti. Řada kostelů se zapojuje i do akcí, jako je Noc kostelů, kdy jsou výjimečně přístupné veřejnosti i mimo bohoslužby, často i s výkladem.

Které kostely jsou nejzajímavější na výlet?

Za nejzajímavější patří dřevěné kostely v Řepištích a Hrabové pro svou vzácnost, nejstarší mariánský kostel v Třebovicích a kostel svatého Václava ve Velké Polomi pro své stáří. Návštěvu se dá spojit s procházkou obcí a dalším výletem. Přehled dává i článek Zámky a památky v okolí Ostravy.

Jak se ke kostelům dostanu?

Většina obcí a obvodů je z Ostravy dobře dostupná městskou i příměstskou dopravou, některé mají i vlak. Konkrétní spojení najdete v článku o dopravě u každé obce v jejím průvodci. Výlet za kostely se dá naplánovat i bez auta, kombinací vlaku a autobusu v systému ODIS.

Co je Noc kostelů?

Noc kostelů je pravidelná akce, při které bývají kostely a kaple výjimečně přístupné veřejnosti i mimo bohoslužby, často s komentovanými prohlídkami, koncerty nebo výstupem na věž. Je to dobrá příležitost prohlédnout si i kostely, které jinak bývají otevřené jen při bohoslužbách. Termín a program sledujte u farností.