Kostel Povýšení svatého Kříže v Chuchelné

Kostel postavený v letech 1921 az 1922, tedy hned po připojení Hlučínska k Československu, pro farnost, která do té doby neexistovala. Farní kostel Povýšení svatého Kříže v Chuchelné je jedním z nejmladších na Hlučínsku a jeho příběh se od okolních farností výrazně liší. Tady je přehled.

Text je orientační profil, ne pořad bohoslužeb. Časy mší i možnost prohlídky si ověřte přímo u farnosti, protože se mění.

Kostel a farnost v přehledu

Atypická farnost

Historie farnosti Chuchelná je oproti většině farností na Hlučínsku netypická. Samostatná farnost tu existuje teprve od roku 1921, tedy o staletí později než v okolních obcích.

Důvodem bylo, že duchovní správa zámecké kaple byla od jejího zřízení v roce 1727 svěřena zámeckým kaplanům. Ti byli podřízeni administrátorovi farnosti Křenovice, kam byla Chuchelná přifařená.

Přifařeno do dnešního Polska

Odedávna patřila Chuchelná ke Křenovicím jako přifařená obec spolu se Strahovicemi a s Šamařovicemi a Bořutínem z území dnešního Polska. Farní kostel svatého Václava v Krzanowicích byl velmi starý.

Křenovice je český název dnešních polských Krzanowic, německy Kranowitz. Ležely tři kilometry od Chuchelné, což bylo pro pravidelnou docházku daleko.

Zámecká kaple od roku 1727

První písemné doklady o duchovní správě v Chuchelné jsou z roku 1727. Tehdejší vlastník panství, zemský hejtman hrabě František Bernard Lichnovský narozený 25. dubna 1664 v Dolním Benešově, požádal dopisem z 5. května 1727 olomouckou konsistoř o zřízení kaple v zámku.

Jako důvody uvedl svůj věk, slábnoucí zdraví a vzdálený farní kostel v Křenovicích. Chtěl mít každodenní mše pro svou rodinu a služebnictvo.

Jak povolení vzniklo

Konsistoř vyslala do Chuchelné hlučínského děkana Jana Libora Mainku za asistence faráře v Dolním Benešově P. Jana Federa a faráře v Křenovicích P. Christofora Kamiena.

Po zjištění situace a na jejich doporučení se rozhodla kladně. Povolení udělil dekretem ze 14. června 1727, daným v Kroměříži, olomoucký biskup Wolfgang hrabě Schrattenbach.

Vlastní kostel a vlastní farnost

Farní kostel Povýšení svatého Kříže byl postaven v letech 1921 az 1922. Současně byla obec odfařena od Křenovic a teprve tehdy vznikla vlastní farnost, zahrnující pouze obec Chuchelnou.

Načasování není náhodné. Hlučínsko bylo v roce 1920 připojeno k Československu a Křenovice zůstaly za novou státní hranicí, takže dosavadní uspořádání přestalo být udržitelné.

Proč Povýšení svatého Kříže

Zasvěcení kostela je obdobné jako u dosavadní kaple svatého Kříže. Patrocinium bylo tedy převzato a nová stavba navázala na starší tradici místa.

Kaple svatého Kříže s hrobkou Lichnovských stojí v parku u návesního rybníka a je z roku 1903. Podrobnosti dává text o kapli svatého Kříže.

Kostel a druhá světová válka

Farní kostel byl za války zničen a po ní sloužila věřícím ke konání bohoslužeb kaple svatého Kříže. Pro tento účel do ní byl instalován oltář a krypta se sarkofágy byla zazděna.

Škody na mauzoleu byly po válce vyčísleny na 29 000 korun, ale objekt stál. Kostel tak byl na čas nahrazen rodovou hrobkou, což je situace, jaká se jinde v regionu nevyskytla.

Farnost dnes

Farnost Chuchelná je dnes spravovaná společně s farností Strahovice a obě mají společné webové stránky. Sídlo správy je ve Strahovicích 123.

Farnost patří pod ostravsko opavskou diecézi a děkanát Hlučín. Farnost zveřejňuje pořad bohoslužeb, umožňuje rezervaci intencí a vede přihlašování do výuky náboženství.

Vazba na Strahovice

Spojení obou farností navazuje na dlouhou správní vazbu mezi obcemi. Chuchelná byla se Strahovicemi a Bělou sloučená od roku 1976 do roku 1990 a obec dodnes vede matriku pro Chuchelnou i Strahovice.

Farním kostelem ve Strahovicích je kostel svatého Augustina. Souvislosti dává text o historii Chuchelné.

Kostel v kontextu regionu

Většina kostelů na Hlučínsku vznikla v pruském období 19. století, kdy prudce rostl počet obyvatel. Chuchelná se svou stavbou z let 1921 az 1922 patří k nejmladším.

Nejbližší srovnání nabízejí Kobeřice s novogotickým kostelem z roku 1896 a Štěpánkovice s barokní stavbou z roku 1756. Přehled dává rozcestník kostelů v okolí Ostravy.

Farnost rozdělená hranicí

Do roku 1920 patřily ke křenovické farnosti obce ze dvou pozdějších států: Chuchelná a Strahovice z území dnešní České republiky a Šamařovice s Bořutínem z území dnešního Polska.

Nové státní hranice takové uspořádání znemožnily. Vznik samostatné farnosti v Chuchelné v roce 1921 byl tedy přímým důsledkem politických změn, ne růstu obce.

Život farnosti dnes

Farnost vede pravidelné aktivity: výuku náboženství s online přihlašováním, rezervaci intencí, sbírky i program Neděle pro děti. Sídlo správy je ve Strahovicích.

Společná správa dvou farností je dnes běžná, protože kněží ubývá. Pro věřící to znamená, že se bohoslužby mezi oběma kostely střídají.

Recenze a zkušenosti

Kostel má zápis v Mapách Google a farnost provozuje vlastní stránky s pořadem bohoslužeb. Konkrétní hodnocení sem nepřebíráme, protože u sakrální stavby popisuje každý komentář jinou situaci.

Praktičtější je vědět, kdy je kostel otevřený. U farnosti spravované společně se sousední obcí se navíc bohoslužby střídají mezi oběma kostely, takže je dobré si pořad ověřit.

Časté dotazy

Komu je kostel v Chuchelné zasvěcený?

Povýšení svatého Kříže. Zasvěcení bylo převzato z dřívější kaple svatého Kříže.

Kdy byl kostel postaven?

V letech 1921 az 1922, tedy krátce po připojení Hlučínska k Československu.

Odkdy je farnost samostatná?

Od roku 1921. Do té doby byla obec přifařená ke Křenovicím.

Kde jsou Křenovice?

Jde o dnešní polské Krzanowice, tři kilometry od Chuchelné za státní hranicí.

Odkdy je v obci duchovní správa?

Od roku 1727, kdy byla povolena zámecká kaple se zámeckým kaplanem.

Kdo povolil zámeckou kapli?

Olomoucký biskup Wolfgang hrabě Schrattenbach dekretem ze 14. června 1727.

Kde se konaly bohoslužby po válce?

V kapli svatého Kříže, která nahradila zničený farní kostel. Byl do ní instalován oltář.

Kdo farnost spravuje?

Je spravovaná společně s farností Strahovice se sídlem ve Strahovicích 123.