Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Kobeřicích

Novogotický chrám s věží vysokou 52 m, který stál 103 594 marek a vysvětili ho 14. listopadu 1896. Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Kobeřicích nahradil dřevěnou stavbu z roku 1711 a dodnes je nejvýraznější dominantou obce. Tady je přehled toho, co o něm víme z podkladů farnosti.

Text je orientační profil památky, ne pořad bohoslužeb. Časy mší, možnost prohlídky i přístupnost interiéru si ověřte přímo u farnosti, protože se mění.

Kostel v rychlém přehledu

Dřevěný kostel z roku 1711

Předchůdcem dnešní stavby byl dřevěný kostel postavený v roce 1711, ke kterému v roce 1729 přibyla věž. Dřevěné kostely byly ve slezském venkovském prostředí běžné a řada z nich stála celá staletí.

V druhé polovině 19. století už kapacitně nestačil a rozhodlo se o novostavbě. Z původního objektu se dochoval zvon z roku 1794, dnes zavěšený v sanktusníku nového kostela.

Stavba a její financování

Stavbu prosadil farář Emil Bitta a projekt zadal architektu Ludwigu Schneiderovi z Ratiboře. Volba ratibořského architekta odpovídá tehdejší situaci, kdy Hlučínsko patřilo k Prusku a přirozeným centrem byla Ratiboř.

Celkový rozpočet dosáhl 103 594 marek. Peníze pocházely ze sbírek, z prostředků farnosti a z příspěvku knížete Lichnovského, který byl patronem kostela a majitelem panství.

Novogotická podoba

Kostel je postavený v novogotickém slohu, tedy ve stylu, který v druhé polovině 19. století napodoboval středověkou gotiku. Půdorys má podobu latinského kříže se třemi loděmi.

Hranolová věž vystupuje do výšky 52 m a je zakončená pyramidální střechou s křížem. Právě věž dělá z kostela orientační bod viditelný z okolní zemědělské krajiny.

Oltáře a obrazy

Hlavní oltář je zasvěcený Panně Marii a tvoří ho pískovcová deska s dřevěným trojdílným nástavcem. Boční oltáře nesou zasvěcení Panně Marii Královně svatého růžence a Božskému Srdci Páně.

Obrazy vytvořil v roce 1952 akademický malíř Vilém Wünsche. Jde o autora spojeného s beskydským a ostravským regionem, takže výzdoba kostela má místní vazbu.

Křížová cesta z Vratislavi

Křížová cesta pochází z dílny C. Buhla z Vratislavi. I tenhle detail ukazuje na tehdejší orientaci regionu: zakázky se zadávaly do slezských center za dnešní hranicí, ne do Opavy nebo Brna.

Křížová cesta je soubor čtrnácti zastavení znázorňujících Kristovu cestu na Golgotu a v katolickém kostele patří k základnímu vybavení.

Lichnovští jako patroni

Kníže Lichnovský přispěl na stavbu jako patron kostela. Patronátní právo znamenalo povinnost přispívat na údržbu i právo podílet se na obsazování farnosti.

Lichnovští drželi Kobeřice od roku 1681, kdy je Karel Max Lichnovský z Voštic připojil k panství Chuchelná. Souvislosti dává text o historii Kobeřic.

Farnost a její stavby

Kobeřická farnost vede vedle kostela evidenci drobných sakrálních staveb v obci, tedy kaplí, božích muk a křížů. Ty jsou v hlučínské krajině typickým prvkem a bývají spojené s konkrétními rodinami.

Farnost zveřejňuje pořad bohoslužeb, úřední hodiny i přehled kněží, kteří v obci působili. Pro návštěvu kostela mimo mši je nutná domluva předem.

Srovnání s okolními kostely

Novogotické kostely z konce 19. století jsou na Hlučínsku běžné a odrážejí růst obcí v pruském období. V Ludgeřovicích stojí neogotický chrám s ještě vyšší věží, v Dolním Benešově kostel svatého Martina.

Kobeřický kostel se od nich liší půdorysem latinského kříže se třemi loděmi. Srovnání nabízí text o kostele svatého Martina v Dolním Benešově.

Návštěva kostela

Kostel stojí v centru obce a je dostupný autobusem i po cyklotrase, která obcí prochází. Zvenčí je přístupný kdykoli, interiér je otevřený v době bohoslužeb.

Kdo chce spojit návštěvu s výletem, může pokračovat po cyklotrase číslo 552 k polské hranici. Trasy shrnuje text o cyklotrasách kolem Kobeřic.

Proč se stavělo právě tehdy

Konsekrace v roce 1896 nespadá do období náhodou. Konec 19. století byl na Hlučínsku dobou růstu obcí a farnosti měly z čeho stavět, protože počet obyvatel rychle přibýval.

Novogotika byla tehdy převládajícím slohem sakrálních staveb v celém Prusku. Kostely z té doby proto vypadají podobně od Ratiboře po Ostravu a tvoří rozpoznatelnou vrstvu v krajině.

Věž jako orientační bod

Padesát dva metrů je v otevřené zemědělské krajině hodně. Věž je vidět z polních cest i z cyklotras vedoucích kolem obce a slouží jako přirozený orientační bod.

Zakončená je pyramidální střechou s křížem, tedy jehlanem bez lucerny nebo cibule. Tenhle typ zakončení je pro novogotické stavby charakteristický a odlišuje je od barokních kostelů v okolí.

Kaple, boží muka a kříže

Farnost vede vedle kostela evidenci drobných sakrálních staveb v obci. Patří k nim kaple, boží muka a kříže rozeseté po zástavbě i v polích.

Tyhle stavby bývají spojené s konkrétními rodinami, které je nechaly postavit jako poděkování nebo připomínku. Na Hlučínsku jich je nezvykle hustá síť a patří k výrazným znakům krajiny.

Koberský odpust

S kostelem je spojená hlavní obecní slavnost, takzvaný Koberský odpust. Odpust je tradiční pouť vážící se k výročí posvěcení kostela a v obci patří k největším akcím roku.

Vedle něj pořádá obec Den obce. Obojí je příkladem toho, jak se církevní a světská slavnost na Hlučínsku doplňují, aniž by si konkurovaly.

Kněží farnosti

Farnost vede přehled kněží, kteří v Kobeřicích působili. Nejvýrazněji je v dějinách zapsaný Emil Bitta, za jehož působení vznikl dnešní kostel.

Mezi významné občany obce patří i Josef Otava, katolický kněz a národní buditel. Role duchovních byla v pruském období pro udržení jazyka zásadní.

Recenze a zkušenosti

Kostel má zápis v Mapách Google a farnost provozuje vlastní stránky s historií i pořadem bohoslužeb. Konkrétní hodnocení sem nepřebíráme, protože u sakrální stavby popisuje každý komentář jinou situaci.

Praktičtější je vědět, kdy je kostel otevřený. Většina zklamaných návštěvníků dorazí mimo bohoslužby a najde zamčené dveře, což u venkovských kostelů platí obecně.

Časté dotazy

Komu je kostel zasvěcený?

Panně Marii Nanebevzaté, tedy Nanebevzetí Panny Marie.

Kdy byl kostel vysvěcen?

14. listopadu 1896.

Jak vysoká je věž?

Hranolová věž měří 52 m a je zakončená pyramidální střechou s křížem.

Kdo kostel projektoval?

Architekt Ludwig Schneider z Ratiboře, stavbu prosadil farář Emil Bitta.

Kolik stavba stála?

Celkový rozpočet dosáhl 103 594 marek. Přispěly sbírky, farnost i kníže Lichnovský jako patron.

Co se dochovalo z původního kostela?

Zvon ulitý v roce 1794, zavěšený v sanktusníku dnešní stavby.

Kdo maloval obrazy na oltářích?

Akademický malíř Vilém Wünsche v roce 1952.

Odkud pochází křížová cesta?

Z dílny C. Buhla z Vratislavi.