Kostel svatého Jana Křtitele v Hlučíně

Kostel, do kterého se v roce 1616 propadla klenba a zabila dva kněze, který pak stál sto čtyřicet let bez věže a jehož dnešní věž vysoká 46,7 m vznikla až po roce 1791. Farní kostel svatého Jana Křtitele v Hlučíně je stavbou složenou z gotiky, renesance, baroka i pseudogotiky. Tady je jeho příběh.

Text je orientační profil památky, ne pořad bohoslužeb. Časy bohoslužeb i možnost prohlídky interiéru si ověřte přímo u farnosti, protože se v průběhu roku mění.

Kostel v rychlém přehledu

Nejstarší vrstva

První zmínky o kostele jsou datovány rokem 1378, samotná stavba je ale nejspíš starší. Předpokládá se, že presbytář s lodí vznikly během první poloviny 14. století, a to na místě staršího kostela, který byl dřevěný.

Gotická stavba tedy nahradila dřevěného předchůdce, což je běžný vývoj u farních kostelů v této části Slezska. Pro Hlučín to znamená, že kostel je starší než městské hradby i než dnešní podoba zámku, viz text o hlučínských hradbách.

Požár roku 1616

Nejdramatičtější událostí v dějinách kostela byl velký požár v roce 1616. Žárem spadlo klenutí a zabilo dva kněze, což je detail, který se v regionálních dějinách nezapomíná. Kostel zůstal bez klenby a musel se přestavovat.

Nové zaklenutí přišlo už v roce 1618, kdy byl kostel zaklenut valenou klenbou jednoduchého baroka s lunetami. Tahle vrstva je v interiéru dodnes hlavním prostorovým dojmem a je přesně datovatelná, což u venkovských kostelů nebývá obvyklé.

Sto čtyřicet let bez věže

Zvláštní kapitolou je věž. Kostel byl bez věže od roku 1648 a stavět se začala až v roce 1791, tedy po více než sto čtyřiceti letech. Dnešní věž měří 46,7 m a je jednou z dominant hlučínského centra.

Období bez věže odpovídá době po třicetileté válce, která region hospodářsky vyčerpala. Že se s věží začalo až na konci 18. století, tedy už v pruském období, je samo o sobě dokladem toho, jak dlouho trvalo, než se městu vrátila stavební síla.

Jak kostel vypadá

Jde o zděnou omítanou jednolodní stavbu s hranolovou věží před západním průčelím. Na jižním boku je obdélná nižší kaple, na severním kaple na podkovovém půdorysu, což je nezvyklý tvar, kterého si při obchůzce kolem kostela stojí za to všimnout.

Poslední rekonstrukcí prošel kostel v roce 1928. Byl při ní barokně přestavěn, ale zachovaly se renesanční a gotické prvky, takže dnešní stavba zůstává čitelná jako soubor vrstev z několika epoch.

Kostel v historickém jádru

Kostel stojí v centru města nedaleko zámku a zbytků městských hradeb, takže tvoří jeden ze tří bodů okruhu historickým jádrem. S farskou zahradou a okolím patří k místům, kde se v Hlučíně nejlépe pozná středověký půdorys města.

Prohlídku se vyplatí spojit se zámkem, ve kterém je Muzeum Hlučínska, viz text o zámku v Hlučíně. Celý okruh centrem zvládnete během dopoledne.

Farnost dnes

Kostel je farním kostelem hlučínské římskokatolické farnosti, tedy živou budovou s pravidelnými bohoslužbami, křty, svatbami i pohřby. Není to tedy památka, do které se chodí jen na prohlídku.

Pro návštěvníka to znamená, že interiér bývá přístupný především v době bohoslužeb, případně po domluvě. Aktuální pořad bohoslužeb zveřejňuje farnost a je dobré ho zkontrolovat předem.

Kostely v okolí

Hlučínsko má hustou síť církevních staveb, ve které hlučínský kostel zastupuje nejstarší vrstvu, tedy gotický základ přestavovaný po staletí. Vedle něj v regionu najdete dřevěné kostely i novogotické chrámy z přelomu 19. a 20. století.

Srovnání dává přehled kostelů v okolí Ostravy. Největší z nich stojí v Ludgeřovicích a jeho věž měří 75 m, viz text o kostele svatého Mikuláše.

Jak číst vrstvy stavby

Kostel je zajímavý právě tím, že se na něm dají rozeznat jednotlivé epochy. Nejstarší je gotické jádro s presbytářem a lodí ze 14. století, na něj navazuje barokní klenba z roku 1618 a nejmladší jsou úpravy z 19. a počátku 20. století.

Návštěvník si toho všimne hlavně v proporcích: gotický půdorys s barokní klenbou vytváří prostor, který působí jinak než čistě barokní kostel. Poslední rekonstrukce v roce 1928 tuhle vrstevnatost zachovala.

Svatý Jan Křtitel jako patron

Zasvěcení svatému Janu Křtiteli patří k nejstarším a nejrozšířenějším v české a slezské krajině, typicky u kostelů se středověkými kořeny. V Hlučíně to podporuje domněnku, že farnost tu existovala už před první písemnou zmínkou z roku 1378.

Farní kostel byl přitom v malém městě víc než jen bohoslužebný prostor: byl centrem správy farnosti, matriky i školství. Pro Hlučínsko to platilo obzvlášť silně v době pruské správy, kdy církev držela část kulturní kontinuity.

Časté dotazy

Jak starý je kostel v Hlučíně?

První zmínky jsou z roku 1378, presbytář s lodí ale nejspíš vznikly už v první polovině 14. století.

Co se stalo v roce 1616?

Kostel zasáhl velký požár, žárem spadlo klenutí a zabilo dva kněze. Nové zaklenutí přišlo v roce 1618.

Jak vysoká je věž?

Věž měří 46,7 m. Stavět se začala v roce 1791, předtím byl kostel bez věže od roku 1648.

V jakém slohu je kostel postaven?

Je to vrstevnatá stavba spojující gotiku, renesanci, baroko a pseudogotiku. Poslední rekonstrukce proběhla v roce 1928.

Jak kostel vypadá?

Jednolodní zděná stavba s hranolovou věží před západním průčelím a dvěma kaplemi, z nichž severní má podkovový půdorys.

Kde kostel stojí?

V historickém jádru Hlučína nedaleko zámku a zbytků městských hradeb.

Dá se kostel navštívit zevnitř?

Bývá přístupný hlavně v době bohoslužeb, případně po domluvě s farností. Pořad bohoslužeb ověřte předem.

Co si prohlédnout v okolí kostela?

Zámek s Muzeem Hlučínska a zbytky městských hradeb podél ulic Pode Zdí, Na Valech a Hrnčířská.