Historie Kobeřic
Ves, kterou v roce 1236 potvrdil markrabí johanitům, později držel zemanský rod z Kokor a od 17. století knížata Lichnovská. Historie Kobeřic je příběhem slezské vsi, která přežila několik změn státní příslušnosti a v roce 1920 se stala součástí Československa. Tady je přehled toho, co je doložené.
Text vychází z podkladů obce. Starší dějiny se opírají o listiny, jejichž výklad se u jednotlivých autorů liší, proto uvádíme jen to, co obec sama dokládá.
Historie v datech
| 1183 | listinné falzum hlásící se k tomuto roku |
| 1236 | markrabí Přemysl potvrdil ves hrobnické komendě johanitů |
| 1308 | johanité ves pozbyli |
| 1431 | Václav Kokor z Kobeřic dosvědčil v Opavě založení zemských desk |
| 1681 | obec získal Karel Max Lichnovský z Voštic |
| 1711 | dřevěný kostel, v roce 1729 přistavěna věž |
| 1733 | založena škola |
| 1920 | připojení k Československu, 1 707 ha a 320 domů |
Nejstarší doklady
Existuje listinné falzum, které se hlásí k roku 1183, ale spolehlivým dokladem je až rok 1236. Tehdy patrně moravský markrabí Přemysl potvrdil Kobeřice jako majetek hrobnické komendě johanitského řádu.
Johanité, tedy rytířský řád svatého Jana Jeruzalémského, drželi ves do roku 1308. Držba církevního řádu byla ve slezském pohraničí běžná a znamenala jiný režim než světské panství.
Zemani z Kokor a tvrz
Po johanitech připadla ves zemanskému rodu z Kokor, který v Kobeřicích vybudoval sídelní tvrz. Šlo o opevněné panské sídlo, tedy o něco jiného než hrad nebo pozdější zámek.
Nejznámějším členem rodu je Václav Kokor z Kobeřic, který v roce 1431 v Opavě dosvědčil založení zemských desk. Zemské desky byly veřejné knihy zapisující majetkové převody šlechty a jejich zavedení mělo pro Opavsko zásadní význam.
Střídání majitelů
Po Kokorech drželi ves páni z Tvorkova, Jindřich Donát, rod Šípů z Bránice a Mošovští z Moravštína. Časté střídání držitelů je pro menší slezské vsi typické.
Zásadní zlom přišel v roce 1681, kdy obec získal Karel Max Lichnovský z Voštic a připojil ji k panství Chuchelná. Lichnovští pak zůstali s obcí spojení až do 20. století a financovali i stavbu nového kostela.
Škola od roku 1733
Škola byla v Kobeřicích založena roku 1733, tedy dřív, než povinnou školní docházku zavedla tereziánská reforma. Původní budovy byly dřevěné a pocházely z let 1744 a 1772.
Zděné budovy je nahradily nejprve v roce 1823 a podruhé v roce 1892. Dnešní podobu školství v obci popisuje text o školách v Kobeřicích.
Od dřevěného kostela ke zděnému
Původní kostel byl dřevěný, postavený v roce 1711, a v roce 1729 k němu přibyla věž. Sloužil bezmála dvě století, než ho nahradila novogotická stavba.
Nový kostel vznikl za faráře Emila Bitty a byl vysvěcen v roce 1896. Podrobnosti dává text o kostele Nanebevzetí Panny Marie.
Připojení k Československu
Kobeřice byly součástí Hlučínska, tedy území, které po roce 1742 patřilo Prusku a později Německu. K Československu bylo Hlučínsko připojeno v roce 1920 na základě versailleské mírové smlouvy.
Obec tehdy měla 1 707 ha a 320 domů a v katastru fungoval čedičový důl. Změna státní příslušnosti znamenala pro místní obyvatele zásadní zásah do každodenního života.
Průmysl 20. století
Podstatnou událostí novodobých dějin obce bylo otevření povrchového sádrovcového dolu v roce 1962 v severozápadní části katastru. Těžba tu funguje dodnes.
Obec díky tomu není jen zemědělská, jak by odpovídalo charakteru krajiny. Podrobnosti dává text o těžbě sádrovce v Kobeřicích.
Rodáci a významní občané
Obec ve svém přehledu významných občanů uvádí Alfreda Theodora Georga Pohla, kobeřického rodáka narozeného 11. prosince 1890, který zemřel 27. října 1961 v Římě.
Druhým jménem je Josef Otava, katolický kněz a národní buditel. Buditelská role duchovních byla na Hlučínsku v době pruské a německé správy zásadní pro udržení jazyka.
Jméno obce
Název Kobeřice patří k typu místních jmen odvozených od osobního jména, tedy k označení lidí patřících k někomu jménem Kobeř. Stejný typ se ve Slezsku a na Moravě opakuje.
Shodné jméno nese i obec Kobeřice u Brna, což vede k častým záměnám. Při hledání služeb je proto dobré ověřovat okres, tedy Opavu, nebo PSČ 747 27.
Co z historie zůstalo
Tvrz zemanů z Kokor se nedochovala a dnešní zástavba je převážně novodobá. Nejvýraznější historickou stopou je proto kostel z konce 19. století a rozložení obce podél Slezské a Hlučínské ulice.
Ke starším dobám odkazují také drobné sakrální stavby, tedy kaple, boží muka a kříže, které farnost eviduje samostatně. Celkový obraz obce dává průvodce Kobeřicemi.
Kobeřice jako součást Hlučínska
Dějiny obce nelze číst odděleně od dějin celého Hlučínska. Region po roce 1742 připadl Prusku a zůstal mimo české země až do roku 1920, tedy skoro dvě století.
To vysvětluje řadu detailů: architekta kostela z Ratiboře, křížovou cestu z Vratislavi i marky jako měnu ve stavebním rozpočtu. Obraz regionu dává text o Hlučíně jako jeho středisku.
Lichnovští a panství Chuchelná
Rod Lichnovských držel obec od roku 1681 a připojil ji k panství Chuchelná. Chuchelná leží severně od Kobeřic při hranici a byla sídelním místem rodu.
Vazba na panství se projevila i v 19. století, kdy kníže Lichnovský přispěl jako patron na stavbu nového kostela. Panská podpora byla u venkovských kostelů té doby zásadní.
Dvacáté století
Po roce 1920 se obec stala součástí Československa a začala se začleňovat do nového státu. Symbolem toho je i založení tělovýchovné jednoty v roce 1924.
Druhým zlomem byl rok 1962 a otevření sádrovcového dolu, které dalo zemědělské obci průmyslový rozměr. Spolkový život té doby popisuje text o sportu a spolcích v Kobeřicích.
Odkud údaje pocházejí
Přehled vychází z historie zveřejněné obcí a doplňuje ho farní pohled na církevní dějiny. Obojí se u některých dat liší v detailech, například u charakteru dolu zmiňovaného k roku 1920.
Tam, kde se prameny neshodují, uvádíme jen to, co je doložené v obou. Sporné údaje raději vynecháváme, než abychom vybírali jednu z verzí.
Recenze a zkušenosti
Historické údaje o obci zveřejňuje sama obec na svém webu a doplňuje je farnost. Konkrétní hodnocení sem nepřebíráme, protože u historického tématu nejde o službu, kterou by šlo hodnotit v Mapách Google.
Co se z ohlasů návštěvníků dá číst, je zájem o kostel a o krajinu kolem obce. Právě tyhle dvě věci se v komentářích k Hlučínsku objevují nejčastěji.
Časté dotazy
Odkdy jsou Kobeřice písemně doloženy?
Od roku 1236, kdy markrabí Přemysl potvrdil ves hrobnické komendě johanitského řádu.
Co je listinné falzum z roku 1183?
Listina, která se hlásí k roku 1183, ale spolehlivým dokladem o obci je až potvrzení z roku 1236.
Kdo byl Václav Kokor z Kobeřic?
Člen zemanského rodu z Kokor, který v roce 1431 v Opavě dosvědčil založení zemských desk.
Kdy obec získali Lichnovští?
V roce 1681, kdy ji Karel Max Lichnovský z Voštic připojil k panství Chuchelná.
Kdy byla založena škola?
V roce 1733. Zděné budovy nahradily dřevěné v letech 1823 a 1892.
Kdy byly Kobeřice připojeny k Československu?
V roce 1920 spolu s celým Hlučínskem. Obec tehdy měla 1 707 ha a 320 domů.
Stojí v obci tvrz?
Nestojí. Sídelní tvrz zemanů z Kokor se nedochovala.
Kdy byl otevřen sádrovcový důl?
V roce 1962, v severozápadní části katastru obce.

