Historie Strahovic
Obec doložená od roku 1349, v jejímž katastru se našel zub koně starý asi 10 000 let a která do roku 1920 patřila k farnosti za dnešní polskou hranicí. Historie Strahovic je příběhem malé slezské vsi, kterou dvakrát přeťaly nové státní hranice. Tady je přehled toho, co je doložené.
Text vychází z podkladů obce a farnosti. Uvádíme jen údaje, které tyto zdroje dokládají, bez dalšího výkladu.
Historie v datech
| Doba ledová | nález zubu koně starý asi 10 000 let |
| 1349 | první písemná zmínka |
| 1742 | připojení k pruskému Slezsku |
| 1920 | připojení Hlučínska k Československu |
| 1921 | vznik samostatné farnosti, stavba fary |
| 1923 | založen hřbitov |
| 1924 | vysvěcen kostel svatého Augustina |
| 1976 az 1990 | sloučení s Chuchelnou a Bělou |
Nález z doby po době ledové
Nejstarší doklad osídlení oblasti představuje unikátní archeologický nález zubu koně z konce pleistocénu a začátku holocénu, tedy z doby těsně po konci doby ledové.
Stáří nálezu obec odhaduje na asi 10 000 let. Pro obec s katastrem o rozloze 507 ha jde o mimořádnou položku v jejích dějinách.
První písemná zmínka
Písemně jsou Strahovice doloženy od roku 1349. To je později než sousední Kobeřice, doložené od roku 1236, a Štěpánkovice od roku 1265.
Pozdější zmínka odpovídá tomu, že jde o menší ves na okraji tehdejšího osídlení. Srovnání dává text o historii Kobeřic.
Přifařeno do Křenovic
Od dávných dob patřily Strahovice k farnosti křenovické s kostelem svatého Mikuláše. Křenovice jsou dnešní polské Krzanowice.
K téže farnosti patřila i sousední Chuchelná a obce Šamařovice a Bořutín z území dnešního Polska. Souvislosti dává text o kostele Povýšení svatého Kříže v Chuchelné.
Pruské Slezsko
Od roku 1742 leželo území obce v pruském Slezsku. Šlo o důsledek prohrané první slezské války, po které byla většina Slezska včetně Hlučínska odtržena od Koruny české.
Obec zůstala v pruské, později německé správě téměř dvě století. Farní vazba na Křenovice tím nebyla narušená, protože obojí leželo v témže státě.
Hranice rozdělila farnost
Připojením Hlučínska k Československu v roce 1920 se situace zásadně změnila. Farnost v Křenovicích zůstala za novou státní hranicí a obce ztratily svůj farní kostel.
Řešením byl vznik samostatné strahovické farnosti v roce 1921. Patří do děkanátu Hlučín a jejím prvním duchovním správcem se stal P. Dr. Josef Vrchovecký.
První farář a stavba kostela
P. Josef Vrchovecký se stal farářem v roce 1922 a jeho hlavním úkolem bylo postavit v obci kostel. Nejdřív vznikla v roce 1921 farní budova, v roce 1923 hřbitov.
Kostel svatého Augustina byl vysvěcen 24. října 1924. Podrobnosti dává text o kostele svatého Augustina.
Náboženské spolky
Za Vrchoveckého vznikly v obci náboženské spolky: třetí řád svatého Františka sdružující muže i ženy, Mariánská družina pro svobodné dívky a Spolek svaté Anny pro vdané ženy.
Rozdělení podle stavu a pohlaví bylo v katolickém prostředí první poloviny 20. století běžné. Vrchovecký byl v okolí známý jako výborný kazatel na poutích v Hrabyni, kde je také v roce 1960 pohřben.
Válečná léta
Po připojení Hlučínska k německé říši musel Vrchovecký jako Čech v roce 1941 odejít. Správou farnosti byl pověřen P. Richard Henkes, pallotin z německého Limburgu.
Ten byl za protiválečná kázání zatčen a zemřel v Dachau. V roce 2019 ho papež František blahořečil, viz text o blahoslaveném Richardu Henkesovi.
Po roce 1945
Krátce v roce 1943 působil ve farnosti P. Oscar Hübl, po něm P. Karl Wehner, oblíbený pro svou obětavost. Jako Němec musel v roce 1946 odejít.
V letech 1946 az 1965 spravoval farnost P. Viktor Smack, který se postaral o válkou poničený kostel, faru i kapli. V dubnu 1949 byly na místním hřbitově uloženy ostatky padlých německých vojáků.
Sloučení a rozdělení
K 1. lednu 1976 došlo ke sloučení místních národních výborů obcí Bělá, Chuchelná a Strahovice a k 31. prosinci 1978 i k jejich územnímu sloučení. Strahovice se staly místní částí Chuchelné.
K rozdělení došlo 1. července 1990. Chuchelné ale zůstal matriční úřad, který vede matriku i pro Strahovice dodnes, viz text o historii Chuchelné.
Pověst o propadlém zámku
K dějinám obce patří i pověst. Podle ní se do bezedné bažiny Hodinového dolu propadl zámek a po zmlklém životě se z místa ozýval slyšitelný tikot hodin.
Dnes v tomhle místě vyvěrá pramenitá voda, která slouží jako zdroj pitné vody pro tři obce. Pověst tak dostala praktické vyústění.
Jméno obce a jeho tvar
Podoba jména Strahovice patří k typu místních jmen zakončených na příponu vice, která bývá odvozená od osobního jména zakladatele nebo od skupiny lidí kolem něj.
Stejný typ nesou i sousední Kobeřice a Štěpánkovice. Shodné zakončení celé skupiny obcí odpovídá tomu, že vznikaly v téže kolonizační vlně.
Odkud údaje pocházejí
Přehled vychází z podkladů obce a z podrobné kroniky duchovních správců, kterou vede farnost. Farní zdroj je tu neobvykle bohatý a pokrývá období od roku 1921 dodnes.
U starších dějin je pramenů málo, proto uvádíme jen data, která obec sama dokládá. Sporné údaje raději vynecháváme, než abychom vybírali jednu z verzí.
Recenze a zkušenosti
Historické údaje o obci zveřejňuje sama obec a doplňuje je farnost svou podrobnou kronikou duchovních správců. Konkrétní hodnocení sem nepřebíráme, protože u historického tématu nejde o službu.
Z ohlasů návštěvníků se opakovaně objevuje zájem o osobnost Richarda Henkese. Jeho blahořečení v roce 2019 přivedlo do obce poutníky z Německa.
Časté dotazy
Odkdy jsou Strahovice doloženy?
První písemná zmínka je z roku 1349.
Co je nejstarším nálezem z katastru?
Zub koně z konce pleistocénu a začátku holocénu, starý asi 10 000 let.
Ke které farnosti obec dřív patřila?
Ke křenovické s kostelem svatého Mikuláše, tedy do dnešních polských Krzanowic.
Odkdy má obec vlastní farnost?
Od roku 1921, patří do děkanátu Hlučín.
Kdo byl prvním farářem?
P. Dr. Josef Vrchovecký, farářem se stal v roce 1922 a je pohřben v Hrabyni.
Byly Strahovice součástí jiné obce?
Ano, od roku 1976 do 1. července 1990 byly sloučené s Chuchelnou a Bělou.
Kdo vede pro obec matriku?
Chuchelná, které matriční úřad zůstal i po rozdělení.
Co je Hodinový důl?
Místo, kde se podle pověsti propadl zámek. Dnes tam vyvěrá pramenitá voda pro tři obce.

