Neobarokní kostel s vysokou věží

Kostel svatého Augustina ve Strahovicích

Neobarokní chrám dlouhý 30 metrů s věží vysokou 33 metrů, který obec postavila ze sbírek a dobrovolné práce za tři roky. Kostel svatého Augustina ve Strahovicích byl vysvěcen v roce 1924 a jeho oltáře jsou ze slezského mramoru. Tady je přehled toho, co je doložené.

Text je orientační profil, ne pořad bohoslužeb. Časy mší i možnost prohlídky si ověřte přímo u farnosti, protože se mění.

Kostel v rychlém přehledu

Zasvěcení svatý Augustin
Vysvěcení 24. října 1924
Světitel olomoucký arcibiskup Dr. Leopold Prečan
Sloh neobaroko
Rozměry délka 30 m, šířka 12 az 14 m, výška stropu 11 m
Věž 33 m
Materiál oltářů slezský mramor
Farnost samostatná od roku 1921, děkanát Hlučín

Proč kostel vznikl

Od dávných dob patřily Strahovice k farnosti křenovické s kostelem svatého Mikuláše, tedy do dnešních polských Krzanowic. Změna přišla s připojením Hlučínska k Československu v roce 1920.

Farnost zůstala za novou státní hranicí, a tak v roce 1921 vznikla samostatná strahovická farnost. Prvním úkolem jejího faráře bylo postavit v obci kostel.

Postavený ze sbírek

Nejdřív byla v roce 1921 postavena farní budova a bohoslužby se sloužily v kapli svatého Augustina, dnešní kapli Panny Marie Schönstattské. Ta ale farníkům kapacitně nestačila.

Výstavba nového kostela proto začala za pomoci sbírek, darů a dobrovolné práce. V roce 1923 byl v obci založen hřbitov.

Vysvěcení v roce 1924

Dne 24. října 1924 byl nový chrám slavnostně vysvěcen olomouckým arcibiskupem Dr. Leopoldem Prečanem. Od vzniku farnosti tak uplynuly jen tři roky.

Kostel je vystavěný v neobarokním slohu. Měří 30 m na délku, 12 az 14 m na šířku, výška stropu je 11 m a věž měří 33 m.

Oltáře ze slezského mramoru

Hlavní oltář ze slezského mramoru zdobí socha Božského Srdce Páně a dvě pískovcové sochy kořících se andělů po stranách. V bočních lodích jsou oltáře Panny Marie Lurdské a svatého Josefa.

Ze slezského mramoru jsou vyrobeny i křtitelnice, kazatelna a mřížka oddělující kněžiště od hlavní lodi. Jednotný materiál dává interiéru celistvý ráz.

Pomník padlým vojákům

V boční lodi je umístěn pomník padlým vojákům ke cti Panny Marie Sedmibolestné. Kostel tak od počátku plnil i funkci památníku první světové války.

Pro obce Hlučínska to bylo zásadní téma. Muži odsud narukovali do pruské a později německé armády a ztráty byly vysoké.

Tři zvony a válka

Kostel měl původně dva zvony, Pannu Marii a svatého Václava. V roce 1936 byl zakoupen třetí, zasvěcený svatému Josefovi.

Během druhé světové války musely být zvony Panny Marie a svatého Josefa odevzdány pro válečné účely. Zůstal jen zvon svatého Václava o hmotnosti 250 kg.

Výmalba v beuronském stylu

První výmalba kostela byla provedena v roce 1934 v beuronském stylu, tedy v přísném dekorativním pojetí odvozeném z benediktinského opatství Beuron.

Při dalších výmalbách v letech 1968 a 1996 byla zvolena světlá barva stěn a ponechány jen barevné medailony světců. Původní beuronská výzdoba se tak nedochovala.

Poškození frontou

Přes Strahovice postupovala fronta a zanechala za sebou poškozenou kapli i farní budovu. Nejvíc byl ale poničený kostel.

Ve válečných letech spravoval farnost P. Richard Henkes, který zemřel v Dachau a v roce 2019 byl blahořečen. Jeho příběh popisuje text o blahoslaveném Richardu Henkesovi.

Poválečná obnova

Farníci znovu konali sbírky a zdarma pracovali na opravách. V roce 1951 byla u hlavního oltáře instalována dvě vitrážní okna, svatý Ambrož a svatá Monika.

O rok později dostala věž nové hodiny o průměru 120 cm. V roce 1954 přibyly dvě olejomalby P. Vincenta Hurníka, svatá Marie Goretti a svatý apoštol Juda Tadeáš, a do roku 1955 se datuje nákup nových varhan.

Proč svatý Augustin

Zasvěcení kostela navázalo na starší kapli, která nesla totéž patrocinium. Když ji později P. Richard Henkes zasvětil Panně Marii Schönstattské, jméno svatého Augustina zůstalo kostelu.

Augustin z Hippa je jedním z církevních otců a jeho svátek připadá na 28. srpna. Zasvěcení je v českých zemích poměrně vzácné.

Kostel v kontextu regionu

Strahovický kostel patří spolu s chuchelenským k nejmladším na Hlučínsku. Oba vznikly ve stejné situaci, tedy po roce 1920, kdy státní hranice odřízla obce od farnosti v Křenovicích.

Chuchelná svůj kostel postavila v letech 1921 az 1922, Strahovice o dva roky později. Srovnání dává text o kostele Povýšení svatého Kříže v Chuchelné.

Farní budova z roku 1921

Ještě před kostelem vznikla v roce 1921 farní budova. To je pro nově zřízené farnosti obvyklý postup: nejdřív bydlení a zázemí pro kněze, potom chrám.

Fara i kaple byly za války poškozené postupující frontou. Opravy se ujal až po roce 1946 P. Viktor Smack, který spravoval farnost do roku 1965.

Úpravy po koncilu

V letech 1965 az 1984 spravoval farnost P. Vladimír Valenta. Za jeho působení došlo v kostele k řadě změn v liturgii i ve vnitřní úpravě, aby vše odpovídalo závěrům druhého vatikánského koncilu.

Koncilní úpravy znamenaly hlavně otočení oltáře čelem k lidem a zjednodušení liturgického prostoru. Prošla jimi po roce 1965 většina katolických kostelů.

Kostel stojí v obci a je otevřený v době bohoslužeb. Farnost je spravovaná společně s Chuchelnou, takže se mše mezi oběma kostely střídají.

Pořad bohoslužeb farnost zveřejňuje na svém webu spolu s možností rezervace intencí. Pro prohlídku mimo bohoslužby je nutná domluva.

Recenze a zkušenosti

Kostel má zápis v Mapách Google a farnost provozuje vlastní stránky s podrobnou historií i pořadem bohoslužeb. Konkrétní hodnocení sem nepřebíráme, protože u sakrální stavby popisuje každý komentář jinou situaci.

Praktičtější je vědět, kdy je kostel otevřený. U farnosti spravované společně s Chuchelnou se bohoslužby mezi oběma kostely střídají, takže je dobré si pořad ověřit předem.

Časté dotazy

Komu je kostel ve Strahovicích zasvěcený?

Svatému Augustinovi. Zasvěcení převzal po starší kapli.

Kdy byl kostel vysvěcen?

24. října 1924 olomouckým arcibiskupem Dr. Leopoldem Prečanem.

Jak je kostel velký?

Délka 30 m, šířka 12 az 14 m, výška stropu 11 m a věž 33 m.

Z čeho jsou oltáře?

Ze slezského mramoru, stejně jako křtitelnice, kazatelna a mřížka kněžiště.

Kolik má kostel zvonů?

Původně dva, od roku 1936 tři. Za války zůstal jen zvon svatého Václava o hmotnosti 250 kg.

Jak byl kostel vymalovaný?

V roce 1934 v beuronském stylu, při pozdějších výmalbách v letech 1968 a 1996 byla zvolena světlá barva.

Utrpěl kostel za války?

Ano, fronta poškodila kapli i faru, nejvíc byl ale poničený kostel.

Kdy dostala věž hodiny?

V roce 1952, mají průměr 120 cm.

Napsat komentář

Web používá Akismet ke snížení množství spamu. Zjistěte, jak jsou zpracovávány údaje z komentářů.