Hranice a přeshraniční spolupráce v Hati

Pět a půl kilometru státní hranice, pět sousedních polských obcí a dva silniční přechody s omezením do 3,5 tuny. Hať je jednou z mála českých obcí, jejíž katastr se dotýká hned pěti sídel v sousední zemi. Tady je přehled toho, jak vypadá život na hranici.

Podmínky pro překračování hranice a hmotnostní limity na přechodech se mohou měnit. Před cestou si je ověřte, zejména při jízdě těžším vozem.

Hranice v rychlém přehledu

Pět a půl kilometru hranice

Východní a severní hranici katastru tvoří v délce 5 746 m státní hranice s Polskou republikou. To je na obec s katastrem o rozloze 1 573 ha značný podíl obvodu.

Sousedními polskými obcemi jsou Rudyszwałd, Roszków, Krzyżanowice, Nowa Wioska a Owsiszcze. Pět sousedů v jiném státě je i v pohraničí neobvyklé.

Schengen změnil pravidla

Po vstupu České republiky do schengenského prostoru 21. prosince 2007 je možné překračovat státní hranici na kterémkoli místě katastru obce. Pěší i cyklista tedy nejsou vázáni na přechody.

Pro přejezd vozidel do Polska slouží dva hraniční přechody. Na obou je ale v současnosti povolen průjezd pouze vozidlům do 3,5 tuny.

Dva přechody pro auta

Prvním je přechod Hať a Tworków, druhým Hať a Rudyszwałd. Oba vznikly původně jako přechody pro malý pohraniční styk, a to hned po připojení obce k Československu v roce 1923.

Po roce 1945 byly obnoveny, tentokrát s Polskou lidovou republikou. Souvislosti dává text o historii Hati.

Jantarová stezka začíná tady

Mezinárodní cyklotrasa číslo 5, Jantarová stezka, vede z hraničního přechodu Hať a Tworków přes Darkovice a Darkovičky do Hlučína a pokračuje podél řeky Opavy do Ostravy.

Dál míří přes Přerov, Olomouc, Prostějov a Blansko a končí v Hevlíně. Celková délka je 332,5 km, takže Hať je jejím severním výchozím bodem na českém území.

Prajzská cesta

Obcí prochází i cyklotrasa číslo 554, zvaná Prajzská cesta. Vede z hraničního přechodu Pilszcz a Oldřišov přes Služovice, Vrbku, Štěpánkovice, Albertovec, Bolatice, Bohuslavice a Vřesinu do Hati.

Odtud pokračuje na Šilheřovice a Koblov a dál územím Ostravy jako trasa značená písmenem G. Celková délka od Oldřišova po Koblov je 37 km, viz text o cyklotrasách v okolí.

Turistická trasa z Ostravy

Do obce vede i značená turistická trasa. Po žluté značce vychází z Ostravy-Petřkovic přes Koblov a Šilheřovice do Hati a pokračuje přes Závadu k bohuslavické hájence.

Pro pěší turisty je to způsob, jak dojít z okraje Ostravy až k polské hranici. Trasa propojuje několik obcí, o kterých píšeme.

Partnerské obce

Hať má tři partnerské obce: polské Krzyżanowice, Píšť a Šilheřovice. Kombinace jedné zahraniční a dvou českých je neobvyklá.

Píšť má s Hatí společnou historii: obě byly připojeny k Československu až 16. března 1923, o tři roky později než zbytek Hlučínska. Šilheřovice s Hatí spojuje panství, ke kterému obec patřila od roku 1567.

Euroregion Silesia

Obec je členem Euroregionu Silesia, tedy přeshraničního sdružení na česko polském pomezí. Vedle něj patří do MAS Hlučínsko, Sdružení obcí Hlučínska a Sdružení obcí mikroregionu Hlučínska.

Euroregiony slouží k čerpání prostředků na přeshraniční projekty. Obec k tomu vede samostatný kalendář česko polské spolupráce.

Voda teče do Polska

Přeshraniční je i vodní režim. Potok Bečva, který obcí protéká od západu k východu, se vlévá do řeky Odry na katastru polské obce Zabełków.

Voda z obce tak končí v polském povodí. Podrobnosti dává text o přírodě v Hati.

Co je za hranicí

Obec ve svém přehledu turistiky doporučuje i cíle na polské straně. V Krzyżanowicích je zámek, farní kostel svaté Anny a socha svatého Jana Nepomuckého.

Zámky jsou i v Tworkówě a v Chalupkách. Všechny jsou z Hati dostupné během krátké jízdy nebo po cyklotrase.

Práce a každodenní cesty

Obec sama uvádí, že převážná část obyvatel nachází zaměstnání v Hlučíně a v Ostravě. Blízkost hranice tedy neznamená, že by se za prací jezdilo primárně do Polska.

Přeshraniční pohyb je spíš věcí nákupů, výletů a společenských akcí. Obec vede kalendář česko polské spolupráce jako samostatnou rubriku.

Proč byla obec připojena později

Hlučínsko připadlo Československu 4. února 1920, ale Hať se dvorem Karlovec byla připojena až 16. března 1923. Rozhodla o tom mezinárodní komise pro stanovení hranice.

Spolu s Hatí byla tehdy připojena i obec Píšť, dnes jedna z partnerských obcí. Souvislosti dává text o okolnostech připojení obce v roce 1923.

Kalendář česko polské spolupráce

Obec vede na svém webu samostatný kalendář česko polské spolupráce vedle kalendáře akcí v obci a v okolí. Tři kalendáře jsou u obce téhle velikosti neobvyklé.

Odpovídají tomu, že přeshraniční akce jsou v obci pravidelnou součástí roku, ne výjimkou. Obec je zároveň členem Euroregionu Silesia.

Recenze a zkušenosti

Přechody mají zápisy v Mapách Google a obec zveřejňuje podmínky jejich užívání. Konkrétní hodnocení sem nepřebíráme, protože u hraničního přechodu popisuje recenze spíš stav silnice než službu.

Praktičtější je pamatovat na hmotnostní limit 3,5 tuny. To je nejčastější důvod, proč se řidič s těžším vozem musí vracet a hledat jiný přechod.

Časté dotazy

Jak dlouhá je hranice na katastru Hati?

Pět tisíc sedm set čtyřicet šest metrů na východě a severu katastru.

Se kterými polskými obcemi Hať sousedí?

S obcemi Rudyszwałd, Roszków, Krzyżanowice, Nowa Wioska a Owsiszcze.

Kde jsou hraniční přechody?

Hať a Tworków a Hať a Rudyszwałd, oba pro vozidla do 3,5 tuny.

Dá se hranice překročit i jinde?

Ano, po vstupu do schengenského prostoru 21. prosince 2007 na kterémkoli místě katastru.

Co je Jantarová stezka?

Mezinárodní cyklotrasa číslo 5 dlouhá 332,5 km, která začíná na přechodu Hať a Tworków a končí v Hevlíně.

Jaké má obec partnerské obce?

Polské Krzyżanowice, Píšť a Šilheřovice.

Je obec v euroregionu?

Ano, v Euroregionu Silesia. K tomu patří do MAS Hlučínsko a dvou sdružení obcí regionu.

Kam teče voda z obce?

Potok Bečva se vlévá do Odry na katastru polské obce Zabełków.