Historie Hati
Ves, kterou papež potvrdil velehradskému klášteru v roce 1250, pak na 189 let zmizela z listin a v roce 1978 se stala městskou částí Hlučína. Historie Hati je jednou z nejlépe zdokumentovaných na Hlučínsku a prochází jí většina šlechtických rodů regionu. Tady je přehled.
Text vychází z historie zveřejněné obcí. U sporných otázek, jako je vztah Hati a vsi Sifridsdorf, uvádíme, že historikové nejsou jednotní.
Historie v datech
| 18. 12. 1250 | první zmínka v listině papeže Inocenta IV. |
| 1439 | opat Štěpán zastavuje ves Čeňkovi ze Tvorkova |
| 1567 | v obci doložena fara, ves připojena k Šilheřovicím |
| 1576 | postavena jedna z nejstarších škol na Hlučínsku |
| 1673 | obrovský požár, shořel mlýn |
| 1731 | jezuité staví kostel svatého Matouše |
| 16. 3. 1923 | připojení k Československu |
| 1978 az 1990 | městská část Hlučína |
Osídlení v mladší době kamenné
Nálezy patrně z období lineární a moravské malované keramiky svědčí o osídlení zdejšího kraje už v mladší době kamenné. Jde tedy o velmi staré sídelní území.
Vlastní osada vznikla později. Most z proutí přes bažinatou krajinu, staročesky nazývaný hať, dal nejspíš jméno staré slovanské osadě v pohraniční oblasti holasického kraje.
Listina papeže Inocenta IV.
V historických pramenech se obec připomíná poprvé v roce 1250 jako majetek velehradského kláštera, který původní předkolonizační osadu zřejmě osídlil novými osadníky.
První historická zmínka je v listině papeže Inocenta IV. vydané 18. prosince 1250 v Lyonu. Papež v ní potvrzuje veškeré zboží velehradského kláštera a osada je označená pojmem Had.
Proč je v pečeti plaz
Právě označení Had v nejstarší listině zavdalo podle obce příčinu, proč se plaz dostal do obrazového znamení obecní pečeti. Jde tedy o mluvící znamení odvozené z nepřesného zápisu jména.
Podobné případy jsou v české heraldice běžné. Písař zapsal jméno podle sluchu a znak pak vznikl z jeho doslovného výkladu.
Sto osmdesát devět let mlčení
Co se dělo s obcí v letech 1250 az 1439, zůstává nezodpovězeno. Název se neobjevuje ani ve smlouvě velehradského kláštera s olomouckým biskupem Brunem ze Šaunburku, ani v listině z roku 1270, kterou král Přemysl Otakar II. potvrzuje klášteru jeho statky.
V témže období se ale v dokumentech objevuje ves Sinfridsdorf, česky Žibřidovice, poprvé v listině z roku 1265 a naposledy v listině knížete Konráda Olešnického z roku 1425. Historikové nejsou jednotní v názoru, zda šlo o dvě vsi, nebo o jednu s proměnlivým jménem.
Střídání držitelů
Až v roce 1439 se Hať znovu objevuje v listině, kterou opat velehradského kláštera Štěpán zastavuje ves společně s Píští a Ovsištěm panu Čeňkovi ze Tvorkova.
Poté se připomíná v listině krále Jiřího z Poděbrad z 1. února 1468, kdy ji držel Bernard Bírka z Násile. Posléze přešla k pánům z Benešova a na Drahotuších, z nichž se někteří titulovali z Hati nebo Haťský.
Zaniklá tvrz
Pravděpodobně za pánů z Benešova byla ve vsi zbudována tvrz. Panské sídlo ale ztratilo na významu po připojení obce nejprve k panství hlučínskému v roce 1517 a potom v roce 1567 k Šilheřovicím.
Tvrz nakonec beze stopy zanikla. Šilheřovické panství popisuje průvodce Šilheřovicemi.
Panství a jeho majitelé
V roce 1567 získal vsi Darkovice, Hať, Koblov a Šilheřovice jako samostatné panství Karel z Vrbna. V roce 1609 přešlo na Bohunku Stošovou z Kounic.
V roce 1625 koupil Hať a Ovsiště Bernard Lichnovský z Voštic, tedy člen rodu sídlícího v Chuchelné. Krátce nato náležela Hať opět k šilheřovickému panství, které v roce 1632 získal hrabě Šlik.
Kolik tu žilo lidí
Podle Mustruňku, jednoho z nejstarších soupisů venkovského obyvatelstva na Hlučínsku, byl v Hati v roce 1608 jeden svobodný fojt, 40 sedláků, 9 zahradníků a 2 svobodní mlynáři.
Podle karolínského katastru žilo v obci v roce 1721 celkem 33 sedláků a 9 zahradníků, dva mlynáři vlastnili dva mlýny o dvou složeních. Pokles počtu sedláků odráží dopad třicetileté války i požáru z roku 1673.
Jezuité a kostel
Obrovský požár, kterému padl za oběť i zdejší mlýn, propukl v obci v roce 1673. V následujícím roce koupila Hať se šilheřovickým panstvím opavská jezuitská kolej.
Ta své rekatolizační dílo završila v roce 1731 stavbou jednolodního barokního kostela svatého Matouše. Podrobnosti dává text o kostele svatého Matouše.
Eichendorffové a Rothschildové
V roce 1742 byla po prohrané válce Marie Terezie nucena postoupit část Slezska Prusku. Po zrušení jezuitského řádu v roce 1773 připadla obec se šilheřovickým panstvím náboženskému fondu.
V roce 1787 ji nejprve získal Karel Laryš a ještě téhož roku Fridrich Eichendorff, tedy člen rodu německého romantického básníka. Od roku 1844 byla majetkem Rothschildů.
Připojení až v roce 1923
Na základě versailleské mírové smlouvy z 28. června 1919 připadly obce Hlučínska 4. února 1920 k Československu. Hať se dvorem Karlovec ale byla připojena až o tři roky později.
Rozhodnutím mezinárodní komise pro stanovení hranice byla spolu s obcí Píšť připojena k Československu 16. března 1923 a začleněna do okresu Hlučín. Na katastru vznikly dva hraniční přechody pro malý pohraniční styk.
Léta 1938 az 1990
V letech 1938 az 1945 byla obec součástí německé říše. Občané Hlučínska, kteří se tu narodili před rokem 1910 a měli tu 10. října 1938 bydliště, automaticky získali německé občanství a muži museli narukovat do německé armády.
Obec byla osvobozena 21. dubna 1945. Do roku 1960 patřila pod správní okres Hlučín, po jeho zrušení k okresu Opava, a v roce 1978 byla v rámci integrace přičleněna k Hlučínu jako jeho městská část. Osamostatnila se v roce 1990.
Německé občanství po roce 1938
Občané Hlučínska, kteří se tu narodili před rokem 1910 a měli tu 10. října 1938 bydliště, získali automaticky německé občanství. Týkalo se to i jejich manželek, dětí a vnoučat.
Na muže se pak vztahovala branná povinnost a museli narukovat do německé armády. Mnoho z nich se z války nevrátilo, což je pro region charakteristické.
Dvůr Karlovec
Při připojení k Československu se v listinách uvádí obec Hať se dvorem Karlovec. Šlo o hospodářský dvůr patřící k obci.
Dnes obec tvoří jediná část bez samostatných osad. Dvůr tak splynul se zástavbou nebo zanikl, obec ho mezi svými částmi neuvádí.
Recenze a zkušenosti
Historické údaje o obci zveřejňuje sama obec na svém webu v neobvykle podrobné podobě. Konkrétní hodnocení sem nepřebíráme, protože u historického tématu nejde o službu.
Z ohlasů návštěvníků se opakovaně objevuje zájem o barokní kostel a o okolní krajinu. Obec k tomu nabízí panoramatické snímky a interaktivní mapu.
Časté dotazy
Odkdy je Hať doložená?
Od 18. prosince 1250, z listiny papeže Inocenta IV. vydané v Lyonu.
Komu obec původně patřila?
Velehradskému klášteru, který podle obce původní osadu osídlil novými osadníky.
Proč je v obecní pečeti plaz?
Nejstarší listina označuje osadu pojmem Had, což podle obce zavdalo příčinu ke vzniku znamení.
Co je ves Sifridsdorf?
Ves doložená v letech 1265 az 1425. Historikové nejsou jednotní, zda šlo o samostatnou obec, nebo o starší jméno Hati.
Stála v obci tvrz?
Pravděpodobně ano, za pánů z Benešova. Po připojení k Šilheřovicím v roce 1567 zanikla beze stopy.
Kdo obec vlastnil v 19. století?
Od roku 1787 Eichendorffové a od roku 1844 Rothschildové.
Kdy byla Hať připojena k Československu?
16. března 1923, tedy o tři roky později než zbytek Hlučínska. Spolu s ní i obec Píšť.
Byla Hať částí Hlučína?
Ano, v letech 1978 az 1990 byla jeho městskou částí.

