Pergamen s pečetí na dřevěném stole

Historie Píště

Ves, kterou v roce 1228 daroval Přemysl Otakar I. velehradskému klášteru, byla od poloviny 16. století evangelická a v roce 1905 v ní 94 procent obyvatel uvedlo jako mateřskou řeč moravštinu. Historie Píště patří k nejdéle doloženým na Opavsku. Tady je přehled toho, co obec dokládá.

Text vychází z historie zveřejněné obcí. Uvádíme jen data a údaje, které obec sama dokládá, bez dalšího výkladu.

Historie v datech

1228 Přemysl Otakar I. daruje ves velehradskému klášteru
1439 konec správy velehradského kláštera
1625 ves kupuje Bernard Lichnovský z Voštic
1743 postaven kostel svatého Vavřince
1797 vznik farní školy
1910 přejmenování na Sandau
16. 3. 1923 správa obce předána do českých rukou
20. 4. 1945 příchod sovětské armády

Dar Přemysla Otakara I.

Obec Píšť patří k nejstarším na Opavsku a první písemná zmínka o ní je z roku 1228, kdy ji Přemysl Otakar I. daroval velehradskému klášteru.

Název Piscz se vyskytuje i mezi vesnicemi potvrzenými klášteru papežskou listinou Inocence IV. z roku 1250. Touž listinou byla klášteru potvrzena i sousední Hať, viz text o historii Hati.

Původní jméno Piesch

Ves byla kolonizována převážně slovanským obyvatelstvem a její původní název zněl Piesch. Velehradský klášter ji spravoval do roku 1439.

V roce 1467 už měla ves Píšť dva mlýny. Od roku 1518 se uvádí jako příslušná k hlučínskému panství.

Fojtství s tvrzí

Roku 1520 přikoupil Bernard ze Zvole v Píšti svobodné fojtství s tvrzí, mlýnem a krčmou. Fojtství bylo dědičné rychtářství s hospodářským zázemím.

Píšť od té doby náležela k Hlučínu, a to až do roku 1625, kdy ji Václav z Vrbna prodal se vsí Ovsiště Bernardovi Lichnovskému z Voštic.

Třicetiletá válka

V době třicetileté války ves velmi utrpěla a byla z velké části zničena. Bernard Lichnovský zemřel v roce 1635 a Píšť zdědil jeho syn Václav.

Po jeho smrti ji převzal válečnými událostmi téměř zcela vydrancovanou Jiří Lichnovský. Zemřel v roce 1655 a od roku 1660 náležela ves k Chuchelné.

Rozdělená mezi Lichnovské

Od roku 1660 držel část vsi Karel Max Lichnovský a další část Jan František Lichnovský. Chuchelná byla sídelním místem rodu.

Vazba na Chuchelnou trvala staletí a je dodnes patrná v tom, že Lichnovští v Píšti financovali stavbu kostela. Souvislosti dává text o historii Chuchelné.

Evangelická ves

Římskokatolickou faru v Píšti pravděpodobně zřídili už mniši velehradského kláštera. Od poloviny 16. století však byla ves evangelická a roku 1721 se v ní připomíná dřevěný evangelický kostel.

V té době byly v obci čtyři mlýny, jeden panský dvůr, jedna krčma a dva rybníky. Hospodařilo tu 34 sedláků a 24 zahradníků, tedy menších sedláků.

Kostel z roku 1743

V roce 1743 byl v obci postaven na náklad Bernarda Lichnovského nový kostel zasvěcený svatému Vavřinci, a to na základech starého kostela.

V roce 1784 měla ves 390 obyvatel katolického vyznání, jejichž mateřštinou nadále byla moravština. Podrobnosti dává text o kostele svatého Vavřince.

Škola od roku 1797

V roce 1797 vznikla v obci farní škola s jednou učebnou, komorou, kuchyňkou a také se stodolou, chlévem a přilehlou zahrádkou. Nová školní budova byla postavena roku 1838.

Do Píště chodily do školy i děti z vesnice Boleslav do roku 1841 a z Owsiszcze do roku 1865. Obě vsi dnes leží na polské straně hranice.

Císař Vilém II. v obci

Ze zajímavostí obec uvádí, že 13. listopadu 1893 projížděl Píští na své cestě do Chuchelné pruský císař Vilém II.

Cesta do Chuchelné směřovala k Lichnovským. Rod měl v pruském Slezsku vysoké postavení a jeho sídlo bylo cílem panovnických návštěv.

Moravština jako mateřská řeč

V roce 1905 se v Prusku konalo sčítání lidu a v Píšti bylo podchyceno 1 567 obyvatel, z nichž 94 procent uvedlo jako mateřskou řeč moravštinu.

Roku 1910 byla obec přejmenována na Sandau, ale název se mezi lidmi neujal. V první světové válce padlo na frontách 45 místních obyvatel.

Připojení k Československu

K nově vzniklé Československé republice byla obec připojena rozhodnutím správní delimitační komise ze dne 14. března 1923 v Ostravě. Správa obce byla do českých rukou oficiálně předána 16. března 1923.

V obci byl jmenován vládní komisař a od 1. dubna 1923 i matriční úřad. Tehdy měla obec 1 820 obyvatel a užívala jména Píšť.

Život za první republiky

V obci byla pošta, četnická stanice a finanční pohraniční stráž. Po připojení vznikla šestitřídní česká obecná škola a v roce 1929 i měšťanská škola, a to i pro žáky z Bělé, Vřesiny a Závady.

V roce 1926 tu byla tři pohostinství, šest obchodů se smíšeným zbožím, řezník, čtyři mlynáři, dva kováři, dva koláři, tři stolaři, zednický mistr, pokrývač, cementář, sedlář, čtyři obuvníci, švadlena a obchod s drůbeží.

Autobus od roku 1927

Od 21. dubna 1927 zde byla zahájena soukromá autobusová linka do Opavy. V květnu 1926 převzal od státního pozemkového úřadu zdejší zbytkový statek Hůrky statkář Josef Landovský.

Ekonomicky aktivní obyvatelstvo bylo zaměstnáno zejména v zemědělství a stavebnictví, přičemž zedníci, tesaři a zemědělští dělníci pracovali většinou v Německu.

Léta 1938 az 1946

Dne 8. října 1938 byla Píšť na základě mnichovské dohody zabrána německým vojskem a stala se součástí třetí říše pod jménem Sandau. V obci tehdy žilo 1 588 obyvatel a muži museli povinně rukovat do německé armády.

Měšťanská škola byla zrušena a od Vánoc 1944 se nevyučovalo vůbec, protože budovu zabralo německé vojsko jako kasárna a později jako lazaret. Na frontách padlo 147 mužů, sovětská armáda přišla 20. dubna 1945 a v letech 1945 az 1946 bylo odsunuto 14 rodin, celkem 52 osob.

Dvě jména obce

V roce 1910 byla obec přejmenována na Sandau, ale název se mezi lidmi neujal. Po připojení k Československu v roce 1923 užívala jména Píšť.

V letech 1938 az 1945 se pod jménem Sandau vrátila do říše. Dvojí přejmenování během třiceti let ukazuje, jak silně politika zasahovala do každodenního života obce.

Obrazová paměť obce

Obec zveřejňuje fotogalerie sahající zpětně až do roku 1937, s dalšími ročníky z let 1945, 1951 a 1954 az 1961. Novodobé galerie pokrývají období od roku 2007.

Fotografická dokumentace téhle hloubky je u obcí vzácná. Pro obec, která během třiceti let dvakrát změnila jméno i státní příslušnost, jde o cenný pramen.

Recenze a zkušenosti

Historické údaje o obci zveřejňuje sama obec na svém webu v podrobné podobě včetně fotogalerií sahajících do roku 1937. Konkrétní hodnocení sem nepřebíráme, protože u historického tématu nejde o službu.

Z ohlasů návštěvníků se opakovaně objevuje zájem o poutní místo a o srpnový odpust. Obojí přivádí do obce rodáky ze zahraničí.

Časté dotazy

Odkdy je Píšť doložená?

Od roku 1228, kdy ji Přemysl Otakar I. daroval velehradskému klášteru.

Jaké bylo původní jméno obce?

Piesch. V listině z roku 1250 se objevuje jako Piscz.

Byla ves evangelická?

Ano, od poloviny 16. století. Roku 1721 se v ní připomíná dřevěný evangelický kostel.

Kdy obec získali Lichnovští?

V roce 1625, kdy ji Václav z Vrbna prodal se vsí Ovsiště Bernardovi Lichnovskému z Voštic.

Kdo obcí projížděl v roce 1893?

Pruský císař Vilém II. na cestě do Chuchelné, konkrétně 13. listopadu 1893.

Kolik lidí uvedlo moravštinu?

Při sčítání v roce 1905 to bylo 94 procent z 1 567 obyvatel.

Kdy byla obec připojena k Československu?

Rozhodnutím delimitační komise ze 14. března 1923, správa byla předána 16. března 1923.

Kolik mužů padlo ve druhé světové válce?

Sto čtyřicet sedm. V první světové válce padlo 45 obyvatel.

Napsat komentář

Web používá Akismet ke snížení množství spamu. Zjistěte, jak jsou zpracovávány údaje z komentářů.