Historie Štítiny

Obec, která se dlouho jmenovala jinak než její tvrz, střídala majitele, byla hraniční vsí mezi Rakouskem a Pruskem, pak sídlem správy Řádu německých rytířů a v dubnu 1945 skoro zmizela z povrchu. Tady jsou dějiny Štítiny od roku 1282 do dneška.

Text vychází z historie obce na webu Štítiny, z brožury Štítina a její osobnosti a z textu k publikaci Paměti štítinské, které vydala obec.

Dějiny v přehledu

Páni z Benešova

Tvrz jménem Štítina se v písemných pramenech poprvé připomíná v roce 1282, a to v souvislosti s bratry ze Štítiny. Pocházeli z panského rodu pánů z Benešova, jehož kořeny sahaly do Čech.

Štítinská větev Benešoviců vymřela v roce 1370. V dalších staletích se majitelé panství rychle střídali a obec přecházela z rukou do rukou šlechtických rodů Opavska.

Když se ves jmenovala Trubky

Vesnice pod tvrzí se jmenovala Trubky, v některých pramenech Troubky. Podle textu obce k Pamětem štítinským vznikla osada jako nejmladší část panství na přelomu 16. a 17. století a v polovině 17. století měla nanejvýš šest svobodných chalup.

Osada se postupně rozrostla a splynula s hospodářskými budovami u tvrze a s purkrechtním dvorem. Od roku 1770, kdy proběhlo číslování domů a sčítání obyvatel, se jméno Trubky už nepoužívalo.

Štítinské panství

Panství se po staletí skládalo z vesnic Mokré Lazce, Nové Sedlice a osady Trubky. V 18. století k němu přibyly nově založené osady Dvořisko, Přerovec, Marianov a Chorinskovice.

Marianov a Chorinskovice později splynuly s Novými Sedlicemi. V roce 1890 měla Štítina 82 popisných čísel a 586 obyvatel, tedy méně než polovinu dnešního počtu.

Od tvrze k pivovaru

Za Tvorkovských z Kravař byla tvrz ve 2. polovině 16. století přestavěna na čtyřkřídlý renesanční zámek obklopený vodním příkopem. Ještě v roce 1645 v něm podle obce sídlila posádka císařského vojska.

V roce 1785 byl zasypán vodní příkop, zrušen padací most a vrchnost zámek přeměnila na pivovar. Tím budova ztratila charakter panského sídla. Kapli, která se zámkem souvisí, popisuje text o kapli svaté Maří Magdalény.

Hraniční obec

Po rozdělení Slezska v roce 1741 se Štítina stala příhraniční obcí Rakouska s Pruskem. Pruská strana začínala za řekou Opavou, v sousedních Kravařích a na Hlučínsku.

Tahle poloha podle obce na přelomu 19. a 20. století utvářela silné pročeské smýšlení. V obci vznikl hasičský sbor, odbočka Matice opavské, divadlo Havlíček a mnoho dalších spolků.

Řád německých rytířů

K postupnému hospodářskému rozvoji obce došlo teprve s příchodem Řádu německých rytířů v roce 1837. Řád udělal ze Štítiny správní centrum svého panství.

Vybudoval tu výrobní objekty, které navazovaly na prosperující zemědělství, a mnohé z nich slouží dodnes. Zbytkový statek po řádu, zabavený při pozemkové reformě, získal v roce 1925 zemědělský ekonom František Zíka.

Správní změny

Od zrušení panství patří Štítina k opavskému okresu. V letech 1850 az 1914 k ní administrativně patřila osada Dvořisko, která je od roku 1960 součástí města Kravaře.

V letech 1974 az 1997 byly se Štítinou administrativně spojeny Nové Sedlice. Dnes jsou obě obce samostatné a Štítina má jedinou místní část.

Spolky a první česká knihovna

Sbor dobrovolných hasičů vznikl na popud učitele Rudolfa Gudricha, základy mu byly položeny v roce 1890 a ustavující schůze se konala 4. října 1891. Patřil mezi první české sbory na Opavsku.

V roce 1897 zřídil sbor knihovnu se 300 svazky, podle hasičů první českou knihovnu v obci, a založil dechovou kapelu. V roce 1909 byl dostavěn vodovod, na jehož stavbě se hasiči podíleli. Víc dává text o spolcích a sportu ve Štítině.

Okupace

Po mnichovské dohodě byla obec v roce 1938 připojena k Německé říši a zařazena do takzvaných Sudet. České spolky byly rozpuštěny a spolková činnost v roce 1940 zcela zanikla.

Za války zemřel v koncentračním táboře Antonín Hartmann, vůdčí osobnost místních ochotníků. Češi z obce museli k německému vojenskému odvodu, v průkazu jim úřady vyznačovaly českou národnost.

Duben 1945

Na jaře 1945 se mezi Štítinou a Kravařemi svedla velká tanková bitva. Obec osvobodila sovětská a československá armáda v dubnu 1945, podle vzpomínek pamětníka Jaromíra Lacka po bojích mezi 15. a 19. dubnem.

Většina původní zástavby byla zčásti nebo zcela zničena a obec se z následků bojů těžce vzpamatovávala. Průběh těch dnů popisuje text o Štítině v dubnu 1945.

Obnova a Poděbrady

Při obnově Štítiny pomáhalo kmotrovské město Poděbrady, jehož zástupci obec po válce navštívili. Vazba přetrvala, v roce 1969 věnovaly sklárny Bohemia Poděbrady pohár prvnímu memoriálu generála Píky.

Obec se dnes podle vlastního popisu nepodobá obrazu z doby před válkou. Po roce 1945 vznikl i nový hřbitov, na který byly převezeny ostatky padlých.

Konec zámku

Bývalý zámek zůstal v 80. letech 20. století jako neobývaná ruina a v roce 1988 byl kvůli špatnému technickému stavu stržen. Dochoval se jen krátký úsek valů a rybník.

Na místě bývalého pivovaru dnes o posvícení stojí kolotoče. Právě ve starém pivovaru se dřív konaly taneční zábavy, o kterých píše text o Mládenecké ve Štítině.

Štítina dnes

V roce 1996 obec dostala znak a prapor, v modrém štítě má zlatý kůl provázený stříbrnými buvolími rohy. V roce 2002 získala Modrou stuhu v soutěži Vesnice roku a v roce 2004 vyhrála krajské kolo a v celostátním skončila třetí.

Obec uvádí pracovní příležitosti v dřevozpracujících firmách, kamenosochařství a zpracování nerostů, ve výkupu kovového odpadu a v likérce. Přehled dává průvodce Štítinou.

Recenze a zkušenosti

Historii obce zpracovávají publikace Paměti štítinské 1282 az 1938 ve dvou dílech, brožura Štítina a její osobnosti a vzpomínky Jaromíra Lacka na jaro 1945, které obec vydala k 80. výročí konce války. Hodnocení z internetu tu nepřebíráme, protože se k dějinám obce nevztahují.

Kdo chce historii vidět na místě, najde ji hlavně v detailech. Kaple, valy a rybník po zámku, Zíkův statek, Píkův pomník a hřbitov s pomníky padlých jsou kousek od sebe a obec k nim vydala i mapu v brožuře o osobnostech.

Časté dotazy

Kdy je Štítina poprvé zmíněna?

V roce 1282 v souvislosti s bratry ze Štítiny z rodu pánů z Benešova.

Jak se ves původně jmenovala?

Trubky, v některých pramenech Troubky. Jméno se přestalo používat v 18. století.

Kdo vlastnil Štítinu od roku 1837?

Řád německých rytířů, který z ní udělal správní centrum svého panství.

Co se stalo se zámkem?

V roce 1785 byl přeměněn na pivovar a v roce 1988 kvůli špatnému stavu stržen.

Proč byla Štítina hraniční obcí?

Po rozdělení Slezska v roce 1741 ležela na hranici Rakouska s Pruskem.

Patřila k Štítině jiná obec?

V letech 1850 az 1914 osada Dvořisko a v letech 1974 az 1997 Nové Sedlice.

Co obec zažila v roce 1945?

Tankovou bitvu mezi Štítinou a Kravařemi, po které byla většina zástavby zničena.

Kdy obec dostala znak?

V roce 1996. Znak má v modrém štítě zlatý kůl a stříbrné buvolí rohy.