Kaple svaté Maří Magdalény ve Štítině

Zámek, ke kterému patřila, zmizel v roce 1988, ona stojí dál. Renesanční kaple svaté Maří Magdalény ve Štítině má osmiboký půdorys, pod podlahou kryptu šlechtického rodu a v odborné literatuře ji uvádějí jako ojedinělý stavební typ. Pravidelné bohoslužby se v ní podle archivů nikdy nekonaly.

Text vychází ze stránky o kapli na webu obce Štítina, kterou napsala Mgr. Petra Kaniová, a z obecní brožury Štítina a její osobnosti. Kaple je kulturní památkou.

Kaple v přehledu

Pahorek mezi lipami

Kaple stojí v ohbí silnice na Kravaře na vyvýšeném pahorku uprostřed vzrostlých lip. Od středu obce k ní vede krátká procházka a pro svou polohu je vidět z dálky.

V noci ji osvětluje nasvětlení, které obec zařadila mezi své úspěšné projekty. Rozmístění dalších památek ukazuje průvodce Štítinou.

Kaple zámku

Výstavba kaple souvisela s přestavbou nedaleké vodní tvrze z konce 13. století na renesanční zámek. Majitel tvrze, slezský šlechtic Mikuláš Tvorkovský z Kravař, pozval v roce 1579 tesařského mistra Hanse Seilera z Briegu, dnešního Břehu v Polsku.

Seiler měl postavit věž pravděpodobně zámecké kaple. Zámek sám později sloužil jako pivovar a v roce 1988 byl stržen, jak popisuje text o historii Štítiny.

Střídmý zevnějšek

Zvenku kaple působí střídmě až nenápadně. Fasáda s kordonovou římsou má světle okrovou barvu, na severovýchodní straně je přistavěna obdélníková sakristie a na jižní a severní straně se střídá osm lomených oken.

Zastřešení tvoří sedlová střecha s břidlicovou krytinou. Dominantou je štíhlá osmiboká věžička s podélnými okny zakončená špičkou a větrným kohoutem.

Pět arkádových vstupů

Neobvyklá je otevřenost stavby. Do kaple se vchází ze západu po venkovním pískovcovém schodišti a vstup je možný i čtyřmi bočními otvory arkádového tvaru zavřenými dřevěnými vraty.

Nad hlavním vstupem je podélné, nahoře mírně zaoblené okno a sakristii prosvětlují dvě kruhová okna. Dveře byly ve 20. století vyměněny, řemeslníci ale zachovali způsob sesazení desek i kování z 19. století.

Pohyb uvnitř

Nenápadnost exteriéru kontrastuje s dynamickým interiérem. Každé zalomení osmibokého půdorysu zdůrazňují kanelované pilastry, prostor horizontálně člení robustní kordonová a korunní římsa pod plochým deskovým stropem.

Uvnitř se zčásti dochoval mobiliář kvalitní řemeslné úrovně a křížová cesta lidového charakteru z přelomu 17. a 18. století. Podlaha je cihlová.

Krypta Tvorkovských

Uprostřed cihlové podlahy je pískovcem lemovaný vstup do valeně zaklenuté krypty. Vznikla na přání vnuka zakladatele kaple, Mikuláše Hynka Tvorkovského z Kravař.

Existenci krypty potvrzuje kupní smlouva z roku 1613, kterou prodal štítinský zámek Karlu Mošovskému z Moravčína. Mikuláš Hynek si v ní vymínil právo být pohřben v kostelíku svaté Majdaleny u zámku.

Ojedinělý stavební typ

Osmiboký půdorys spojený s vyváženým renesančním tvaroslovím interiéru dělá z kaple podle obecního textu ojediněle dochovaný stavební typ, který přesahuje běžnou stavební produkci regionu.

Výjimečnost potvrzuje i to, že ji cituje odborná literatura o renesanční architektuře v českých zemích.

Bez pravidelných bohoslužeb

Podle archivních pramenů se v kapli nikdy nekonaly časté a pravidelné bohoslužby. Po zrušení roboty povolila vrchnost štítinským čtyři mše do roka.

Dodnes se tu slouží mše o svátku patronky 22. července a v posledních letech také Floriánská mše za patrona hasičů. Hasiče v obci popisuje text o spolcích a sportu ve Štítině.

Slavnost jako pouť

O stáří tradice svědčí prosba faráře Antonína Gruda z roku 1893 arcibiskupské konzistoři v Olomouci, aby směl v kapli znovu sloužit mše. Farář psal o slavnosti, na kterou se sjíždějí davy věřících z okolí.

Svátek patronky je dodnes spojen s oslavou posvícení a s Mládeneckou. Jak probíhá, popisuje text o Mládenecké ve Štítině.

Péče obce

Kaple si během staletí zachovala téměř nezměněný vzhled. Ve 20. století se prováděla jen běžná údržba: výmalba, opravy omítek, přeskládání břidlice a po válce obnova části krovu.

Povodně v létě 1997 ji přes vyvýšenou polohu nešetřily. Spodní voda podmáčela zdivo krypty a vlhkost byla patrná až do její obnovy.

Obnova krypty

V roce 2003 byly z krypty pietně vyzvednuty kosterní pozůstatky a převezeny k odbornému roztřídění na antropologické pracoviště Moravského zemského muzea v Brně. Po opravě hrobky mají být uloženy zpět v nových dřevěných schránkách.

Obec jako vlastník nechala v roce 2004 zpracovat projekt sanace, jehož autorem je Ing. arch. Dehner. Krypta byla obnovena v letech 2006 a 2007 a projekt počítá s dalšími etapami, od drenáží po vápenné omítky.

Recenze a zkušenosti

Kaple nemá pravidelnou otevírací dobu, protože nejde o farní kostel. Hodnocení z internetu nepřebíráme, vycházíme z odborného textu, který obec zveřejnila. Dovnitř se nejspíš dostanete při mši o svátku patronky nebo o Floriánské mši.

Zvenku se dá prohlédnout kdykoli a osmiboká stavba s arkádami je zajímavá i bez vstupu. Kdo sleduje renesanční památky Slezska, najde tu doklad stavební činnosti Tvorkovských z Kravař, kteří v 16. století přestavěli štítinskou tvrz na zámek.

Časté dotazy

Kde kaple stojí?

Na vyvýšeném pahorku mezi lipami v ohbí silnice ze Štítiny na Kravaře.

Z jaké doby kaple je?

Z renesance. K výstavbě věže byl v roce 1579 pozván tesařský mistr Hans Seiler z Břehu.

Čím je kaple výjimečná?

Osmibokým půdorysem a renesančním interiérem, obec ji označuje za ojediněle dochovaný stavební typ.

Je pod kaplí krypta?

Ano, valeně zaklenutá krypta vznikla na přání Mikuláše Hynka Tvorkovského z Kravař, doložena je v roce 1613.

Konají se tu mše?

Podle archivů se tu pravidelné bohoslužby nikdy nekonaly. Mše se slouží o svátku patronky 22. července a Floriánská mše za hasiče, aktuální pořad pro Štítinu zveřejňuje farnost Hrabyně.

Kdo kapli vlastní?

Obec Štítina, která financuje její opravy.

Co se stalo s kryptou po povodních?

Byla podmáčena a v letech 2006 a 2007 obnovena. Ostatky předtím prozkoumalo Moravské zemské muzeum.

Je kaple památkově chráněná?

Ano, je zapsaná v seznamu kulturních památek.