Osobnosti Hrabyně

Farář, o kterém psal Petr Bezruč, písničkář s literárním kabaretem v otcově hospodě, zakladatel českého hasičstva ve Slezsku a vesnická léčitelka, kterou malíř zvěčnil na klenbě kostela. Hrabyně dala Slezsku víc výrazných lidí, než by se na obec její velikosti čekalo. Tady jsou.

Text vychází z kapitoly Osobnosti a Památky v historii na webu obce Hrabyně. Ekonomu Karlu Englišovi věnujeme samostatný článek.

Osobnosti v přehledu

Karel Engliš

Nejvýznamnějším rodákem je ekonom Karel Engliš, narozený v roce 1880 v rodině řezníka. Byl šestkrát ministrem financí, guvernérem Národní banky a prvním rektorem Masarykovy univerzity, po roce 1948 dožil v rodné obci.

Celý příběh včetně sporu o ministrantskou koledu popisuje text o Karlu Englišovi a Hrabyni.

Farář Jan Böhm

Jan Böhm se narodil 15. srpna 1824 ve Studénce a do Hrabyně přišel 19. srpna 1863. Zvěčnil ho Petr Bezruč v básni Hrabyň a Arnošt Chamrád ve Slezské baladě.

Byl vlastencem a podle obce se dostal do sporu se spolkem veteránů pod německým vedením, kterému zakázal čestnou stráž u Božího hrobu a postavil místo něj hasiče. Proslul kázáními v opavském nářečí, která kolovala v opisech.

Slezský Hostýn

Böhm chtěl z Hrabyně udělat poutní místo, které podle něj slezskému lidu chybělo, obec to přirovnává k Hostýnu. V letech 1885 az 1887 postavil nový poutní kostel, na který léta sbíral peníze po okolních vesnicích.

V Hrabyni působil 45 let, na odpočinek odešel v roce 1908 a 24. února 1909 zemřel tak chudý, že obec přispěla na jeho pohřeb. Kostel popisuje text o poutním kostele v Hrabyni.

Arnošt Chamrád

Arnošt Chamrád se narodil 11. října 1879 v Hrabyni v rodině hostinského. Chamrádova hospoda byla známá v širokém okolí, jezdili sem výletníci z Ostravy i Opavy, spávali tu poutníci a hrálo se divadlo.

Gymnázium nedokončil, byl obchodním cestujícím i novinářem. V roce 1910 převzal otcovu hospodu a provozoval v ní podle obce literární kabaret, čímž se tehdy mohla pochlubit snad jen Praha.

Z něpřikrytej dědiny

V roce 1915 vydal Slezskou baladu jako reakci na válku a v roce 1916 první řadu slezských veršů Z něpřikrytej dědiny, která se dočkala mnoha vydání. Napsal i hrabyňské písničky a divadelní hru Handleř Binar.

Zemřel 26. února 1925 v opavské nemocnici. Pamětní deska z roku 1969 visí na budově základní školy, v sousedství zbořené hospody, kde se narodil.

Rudolf Gudrich

Rudolf Gudrich se narodil 10. března 1862 v Hrabyni. Učil v Kylešovicích a od roku 1887 řídil školu v Raduni, stal se zakladatelem a ideovým tvůrcem českého hasičstva ve Slezsku a předsedou Zemské hasičské jednoty slezské.

Byl poslancem slezského sněmu, redigoval hasičský časopis a vydával odborné příručky. Na jeho popud vznikl v roce 1890 i hasičský sbor v sousední Štítině, viz text o spolcích ve Štítině.

Pomník naproti kostelu

V roce 1927 slezští hasiči odhalili na Gudrichově rodném domku pamětní desku k jeho 65. narozeninám. Domek byl zničen při bojích o Hrabyni v roce 1945.

Hasičstvo proto svému zakladateli postavilo pomník naproti hrabyňskému kostelu, odhalen byl 9. července 1950. Gudrich zemřel 13. září 1937 v Opavě a je pochován na tamním hřbitově.

Jáchym Blechta

Antonín Ráb se narodil 12. září 1884 v Hrabyni v rodině hajného. Vystudoval práva a udělal kariéru u pošty: byl přednostou ředitelství v Košicích a poštovním prezidentem v Bratislavě, Brně a Praze.

Pod pseudonymem Jáchym Blechta vydal mimo jiné sbírky Hrabyň a Ostrá Hůrka. Po roce 1948 byl vnímán jako představitel starého režimu a jeho dílo nemohlo vycházet. Zemřel 3. října 1957 v Brně.

Učitel Antonín Kožaný

Antonín Kožaný přišel do Hrabyně jako podučitel v roce 1887 a zůstal 53 let. Byl nadučitelem, skoro 40 let obecním tajemníkem, ředitelem kůru, dal popud k založení hasičského sboru a v roce 1920 založil Sokol.

Za první světové války byl udán jako rusofil a v padesáti letech musel narukovat. Zemřel 1. ledna 1940 a jeho pohřeb se podle obce stal tichou manifestací Čechů za okupace.

Lékař Jan Kadula

Jan Kadula se narodil 23. června 1848 v Hrabyni a v roce 1873 si tu otevřel ordinaci s domácí lékárnou. Byl jediným lékařem pro široké okolí a jezdil za pacienty v létě na bryčce a v zimě na saních, i za řeku na Hlučínsko.

Stál u založení hasičského sboru, hrál v hrabyňském houslovém kvartetu a pěstoval skalničky. Zemřel 3. ledna 1910 a je pohřben na místním hřbitově.

Hrabyňský chlop a tětka Terezka

Cyprián Krejčí, narozený v roce 1826, neměl vzdělání, přesto byl podle obce vyhlášený v celém Slezsku jako napravovač vykloubených a zlomených končetin. Říkalo se mu hrabyňský chlop, zemřel v roce 1906.

Jeho nadání zdědila dcera Tereza, kterou lidé znali jako tětku Terezku. Sbírala byliny, vařila odvary a dělala hrabyňskou mast. Zemřela 22. listopadu 1943 a je zobrazena i na klenbě kostela.

Houslista a nakladatel

Houslista František Skácel, rodák ze Štítiny a syn šafáře hrabyňského panství, vystudoval brněnskou konzervatoř a Chamrád ho nazval slezským Kubelíkem. Zemřel na tuberkulózu v roce 1924, bylo mu dvacet let.

Rodák Adolf Tománek psal pod pseudonymem Adolf Bučina-Slezan a založil v Hrabyni nakladatelství slezských umělců ISKRA, které fungovalo do roku 1949. Rodáky ze Štítiny shrnuje text o osobnostech Štítiny.

Recenze a zkušenosti

Hodnocení osobností nepřebíráme. Obecní text je sepsaný s láskou k místním a vedle slavných jmen připomíná i učitele, lékaře a léčitele, kteří obec drželi pohromadě.

Na místě osobnosti připomínají pomníky Engliše a Gudricha, deska Chamrádovi na škole a hroby na hřbitově. Nejlepší přehled dává klenba kostela, kde malíř zachytil celou tehdejší obec kolem faráře Böhma.

Časté dotazy

Kdo je nejznámější rodák Hrabyně?

Ekonom a ministr financí Karel Engliš.

Kdo byl farář Böhm?

Farář, který v Hrabyni působil 45 let a postavil poutní kostel. Zvěčnil ho Petr Bezruč v básni Hrabyň.

Kdo byl Arnošt Chamrád?

Slezský písničkář a básník, autor sbírky Z něpřikrytej dědiny, který v otcově hospodě provozoval literární kabaret.

Čím je známý Rudolf Gudrich?

Založil české hasičstvo ve Slezsku a byl poslancem slezského sněmu.

Kde je Gudrichův pomník?

Naproti hrabyňskému kostelu, odhalen byl v roce 1950.

Kdo byl Jáchym Blechta?

Básník a poštovní prezident Antonín Ráb, rodák z Hrabyně, autor sbírky Hrabyň.

Kdo byla tětka Terezka?

Léčitelka Tereza Krejčí, dcera napravovače Cypriána Krejčího, zemřela v roce 1943.

Kde je deska Arnošta Chamráda?

Na budově základní školy, v sousedství místa, kde stál jeho rodný dům.