Osobnosti Hrabyně
Farář, o kterém psal Petr Bezruč, písničkář s literárním kabaretem v otcově hospodě, zakladatel českého hasičstva ve Slezsku a vesnická léčitelka, kterou malíř zvěčnil na klenbě kostela. Hrabyně dala Slezsku víc výrazných lidí, než by se na obec její velikosti čekalo. Tady jsou.
Text vychází z kapitoly Osobnosti a Památky v historii na webu obce Hrabyně. Ekonomu Karlu Englišovi věnujeme samostatný článek.
Osobnosti v přehledu
| Karel Engliš | 1880 az 1961, ekonom a ministr financí |
| Jan Böhm | 1824 az 1909, farář a stavitel kostela |
| Arnošt Chamrád | 1879 az 1925, slezský písničkář |
| Rudolf Gudrich | 1862 az 1937, zakladatel slezského hasičstva |
| Antonín Ráb | 1884 az 1957, básník Jáchym Blechta |
| Antonín Kožaný | 1867 az 1940, učitel a čestný občan |
| Tereza Krejčí | zemřela 1943, léčitelka tětka Terezka |
Karel Engliš
Nejvýznamnějším rodákem je ekonom Karel Engliš, narozený v roce 1880 v rodině řezníka. Byl šestkrát ministrem financí, guvernérem Národní banky a prvním rektorem Masarykovy univerzity, po roce 1948 dožil v rodné obci.
Celý příběh včetně sporu o ministrantskou koledu popisuje text o Karlu Englišovi a Hrabyni.
Farář Jan Böhm
Jan Böhm se narodil 15. srpna 1824 ve Studénce a do Hrabyně přišel 19. srpna 1863. Zvěčnil ho Petr Bezruč v básni Hrabyň a Arnošt Chamrád ve Slezské baladě.
Byl vlastencem a podle obce se dostal do sporu se spolkem veteránů pod německým vedením, kterému zakázal čestnou stráž u Božího hrobu a postavil místo něj hasiče. Proslul kázáními v opavském nářečí, která kolovala v opisech.
Slezský Hostýn
Böhm chtěl z Hrabyně udělat poutní místo, které podle něj slezskému lidu chybělo, obec to přirovnává k Hostýnu. V letech 1885 az 1887 postavil nový poutní kostel, na který léta sbíral peníze po okolních vesnicích.
V Hrabyni působil 45 let, na odpočinek odešel v roce 1908 a 24. února 1909 zemřel tak chudý, že obec přispěla na jeho pohřeb. Kostel popisuje text o poutním kostele v Hrabyni.
Arnošt Chamrád
Arnošt Chamrád se narodil 11. října 1879 v Hrabyni v rodině hostinského. Chamrádova hospoda byla známá v širokém okolí, jezdili sem výletníci z Ostravy i Opavy, spávali tu poutníci a hrálo se divadlo.
Gymnázium nedokončil, byl obchodním cestujícím i novinářem. V roce 1910 převzal otcovu hospodu a provozoval v ní podle obce literární kabaret, čímž se tehdy mohla pochlubit snad jen Praha.
Z něpřikrytej dědiny
V roce 1915 vydal Slezskou baladu jako reakci na válku a v roce 1916 první řadu slezských veršů Z něpřikrytej dědiny, která se dočkala mnoha vydání. Napsal i hrabyňské písničky a divadelní hru Handleř Binar.
Zemřel 26. února 1925 v opavské nemocnici. Pamětní deska z roku 1969 visí na budově základní školy, v sousedství zbořené hospody, kde se narodil.
Rudolf Gudrich
Rudolf Gudrich se narodil 10. března 1862 v Hrabyni. Učil v Kylešovicích a od roku 1887 řídil školu v Raduni, stal se zakladatelem a ideovým tvůrcem českého hasičstva ve Slezsku a předsedou Zemské hasičské jednoty slezské.
Byl poslancem slezského sněmu, redigoval hasičský časopis a vydával odborné příručky. Na jeho popud vznikl v roce 1890 i hasičský sbor v sousední Štítině, viz text o spolcích ve Štítině.
Pomník naproti kostelu
V roce 1927 slezští hasiči odhalili na Gudrichově rodném domku pamětní desku k jeho 65. narozeninám. Domek byl zničen při bojích o Hrabyni v roce 1945.
Hasičstvo proto svému zakladateli postavilo pomník naproti hrabyňskému kostelu, odhalen byl 9. července 1950. Gudrich zemřel 13. září 1937 v Opavě a je pochován na tamním hřbitově.
Jáchym Blechta
Antonín Ráb se narodil 12. září 1884 v Hrabyni v rodině hajného. Vystudoval práva a udělal kariéru u pošty: byl přednostou ředitelství v Košicích a poštovním prezidentem v Bratislavě, Brně a Praze.
Pod pseudonymem Jáchym Blechta vydal mimo jiné sbírky Hrabyň a Ostrá Hůrka. Po roce 1948 byl vnímán jako představitel starého režimu a jeho dílo nemohlo vycházet. Zemřel 3. října 1957 v Brně.
Učitel Antonín Kožaný
Antonín Kožaný přišel do Hrabyně jako podučitel v roce 1887 a zůstal 53 let. Byl nadučitelem, skoro 40 let obecním tajemníkem, ředitelem kůru, dal popud k založení hasičského sboru a v roce 1920 založil Sokol.
Za první světové války byl udán jako rusofil a v padesáti letech musel narukovat. Zemřel 1. ledna 1940 a jeho pohřeb se podle obce stal tichou manifestací Čechů za okupace.
Lékař Jan Kadula
Jan Kadula se narodil 23. června 1848 v Hrabyni a v roce 1873 si tu otevřel ordinaci s domácí lékárnou. Byl jediným lékařem pro široké okolí a jezdil za pacienty v létě na bryčce a v zimě na saních, i za řeku na Hlučínsko.
Stál u založení hasičského sboru, hrál v hrabyňském houslovém kvartetu a pěstoval skalničky. Zemřel 3. ledna 1910 a je pohřben na místním hřbitově.
Hrabyňský chlop a tětka Terezka
Cyprián Krejčí, narozený v roce 1826, neměl vzdělání, přesto byl podle obce vyhlášený v celém Slezsku jako napravovač vykloubených a zlomených končetin. Říkalo se mu hrabyňský chlop, zemřel v roce 1906.
Jeho nadání zdědila dcera Tereza, kterou lidé znali jako tětku Terezku. Sbírala byliny, vařila odvary a dělala hrabyňskou mast. Zemřela 22. listopadu 1943 a je zobrazena i na klenbě kostela.
Houslista a nakladatel
Houslista František Skácel, rodák ze Štítiny a syn šafáře hrabyňského panství, vystudoval brněnskou konzervatoř a Chamrád ho nazval slezským Kubelíkem. Zemřel na tuberkulózu v roce 1924, bylo mu dvacet let.
Rodák Adolf Tománek psal pod pseudonymem Adolf Bučina-Slezan a založil v Hrabyni nakladatelství slezských umělců ISKRA, které fungovalo do roku 1949. Rodáky ze Štítiny shrnuje text o osobnostech Štítiny.
Recenze a zkušenosti
Hodnocení osobností nepřebíráme. Obecní text je sepsaný s láskou k místním a vedle slavných jmen připomíná i učitele, lékaře a léčitele, kteří obec drželi pohromadě.
Na místě osobnosti připomínají pomníky Engliše a Gudricha, deska Chamrádovi na škole a hroby na hřbitově. Nejlepší přehled dává klenba kostela, kde malíř zachytil celou tehdejší obec kolem faráře Böhma.
Časté dotazy
Kdo je nejznámější rodák Hrabyně?
Ekonom a ministr financí Karel Engliš.
Kdo byl farář Böhm?
Farář, který v Hrabyni působil 45 let a postavil poutní kostel. Zvěčnil ho Petr Bezruč v básni Hrabyň.
Kdo byl Arnošt Chamrád?
Slezský písničkář a básník, autor sbírky Z něpřikrytej dědiny, který v otcově hospodě provozoval literární kabaret.
Čím je známý Rudolf Gudrich?
Založil české hasičstvo ve Slezsku a byl poslancem slezského sněmu.
Kde je Gudrichův pomník?
Naproti hrabyňskému kostelu, odhalen byl v roce 1950.
Kdo byl Jáchym Blechta?
Básník a poštovní prezident Antonín Ráb, rodák z Hrabyně, autor sbírky Hrabyň.
Kdo byla tětka Terezka?
Léčitelka Tereza Krejčí, dcera napravovače Cypriána Krejčího, zemřela v roce 1943.
Kde je deska Arnošta Chamráda?
Na budově základní školy, v sousedství místa, kde stál jeho rodný dům.

