Jubilejní kolonie v Hrabůvce: 142 domů Vítkovických železáren

Uprostřed panelové Hrabůvky stojí čtvrť meziválečných domů, kterou památkáři řadí k projevům místního expresionismu. Jubilejní kolonie vznikala třicet let pro dělníky Vítkovických železáren a 23 jejích domů je kulturní památkou. Tady je, jak vznikla, proč se jmenuje jubilejní a co v ní dnes najdete.

Text vychází ze stránky o Jubilejní kolonii na webu městského obvodu Ostrava-Jih, z obvodního webu Po stopách minulosti a z Památkového katalogu NPÚ. Domy jsou obydlené, prohlížejte je z ulice.

Kolonie v přehledu

Proč kolonie vznikla

Vítkovické železárny stavěly pro své dělníky a jejich rodiny vlastní kolonie v okolí závodu. Kolonie v Hrabůvce se od ostatních liší rozsahem výstavby, která trvala tři desetiletí.

Podle obvodu byla kolonie od začátku určena k bydlení zaměstnanců železáren. Kolonie měla od konce 20. let i vlastní společenský dům. Širší souvislosti dělnického bydlení ukazuje přehled dělnických kolonií v Ostravě.

Pět etap za třicet let

Obvod popisuje výstavbu v pěti etapách:

• 1921: prvních devět domů podle návrhu Friedricha Kobera.
• 1926 az 1932: hlavní etapa podle Arnošta Kornera, 89 domů s 585 byty.
• 1939 az 1940: etapa podle Aloise Pixe, přibylo 42 bytů.
• 1941 az 1942: dvanáct domů na Jubilejní ulici.
• 1946 az 1950: takzvané dvouletky a poslední řady domů.

Celkem tak podle obvodu vzniklo 142 domů s 830 byty. Památkový katalog i část webu obvodu uvádějí kratší období 1921 az 1932, protože počítají jen historické jádro kolonie bez poválečných etap. Na jedné stránce obvodu se objevuje i jméno architekta J. Freiwalda, další zdroje ale shodně jmenují Kobera a Kornera.

Jubilejní podle hutí, ne podle císaře

Přívlastek dostala kolonie v roce 1928 ke 100. výročí založení Vítkovických železáren, respektive Rudolfovy hutě. Při té příležitosti ji železárny 5. prosince 1928 slavnostně předaly dělníkům.

Pozor na záměnu: jubilejní je v Hrabůvce i nedaleký kostel, ten ale vznikl o dvacet let dřív k šedesáti letům vlády Františka Josefa I. Oba příběhy popisuje text o kostelech na Ostravě-Jihu. Historii železáren samotných shrnuje článek Vítkovické železárny od Rudolfovy huti.

Rudá Vídeň v Hrabůvce

Památkový katalog řadí kolonii mezi příkladné projevy místního expresionismu a upozorňuje, že se inspirovala sociální výstavbou takzvané Rudé Vídně, tedy obecními obytnými soubory meziválečné Vídně. Kolonie tak není jen souborem dělnických domků, ale promyšleně řešenou čtvrtí s nájemními domy, zelení a společenským zázemím.

Autorem hlavní etapy i společenského domu je Ernst Korner. Památkáři mezi chráněnými objekty vedou i dvojici nájemních domů na Letecké ulici.

Společenský dům a Komorní klub

Srdcem kolonie je společenský dům na Velflíkově 285/8 z let 1925 az 1930. Od prosince 1928 v něm fungovala knihovna s čítárnou, tedy kulturní zázemí, které železárny dělníkům nabízely spolu s bytem.

Dnes budovu využívá Komorní klub Kulturního zařízení Ostrava-Jih, kde se konají bluesové, jazzové a komorní koncerty a cestopisné přednášky. Obnovu vedl architekt Pavel Sedlecký. Další kulturní místa obvodu představuje přehled kultury na Ostravě-Jihu.

Památková ochrana a obnova

Ochranné pásmo souboru vyhlásily úřady už v roce 1991. V roce 2002 bylo 23 domů kolonie prohlášeno za kulturní památku, v Památkovém katalogu mají čísla 51758 az 51780 a patří k nim společenský dům a domy na ulicích Jubilejní, Letecká a Mládeže.

Obvod uvádí, že rekonstrukce kolonie probíhají od roku 2001. Stav jednotlivých domů se liší, protože mají různé vlastníky. Pro majitele platí, že úpravy fasád, oken a střech na chráněných domech podléhají závaznému stanovisku památkářů.

Jak kolonii projít

Kolonie je volně přístupná, jde o obytnou čtvrť. Nejpohodlnější je přijet tramvají na zastávku Jubilejní kolonie, kterou obsluhují linky 1, 12 a v noci 19, a projít ulice Jubilejní, Letecká, Mládeže a Velflíkova. Spojení na Jihu shrnuje text o dopravě na Ostravě-Jihu.

Po procházce se dá posedět v restauraci přímo u kolonie, profil Ostravarna U Jubilejní. Hned vedle leží historické jádro Hrabůvky s kostelem, které popisuje článek o Hrabůvce.

Poslední etapy a dvouletky

Po válce stavěly železárny kolonii dál. Podle obvodu v roce 1947 vzniklo 18 domů takzvaných dvouletek, označených písmeny A az Q, a v letech 1947 az 1950 posledních devět domů. Jméno dostaly podle dvouletého hospodářského plánu, ve kterém vznikaly.

Katastr dnes kolonii vede jako samostatnou základní sídelní jednotku Jubilejní kolonie a vedle ní jednotku Dvouletky. Ochranné pásmo i kulturní památky se ale týkají jen meziválečného jádra, poválečné domy chráněné nejsou.

Recenze a zkušenosti

Jubilejní kolonie nemá jako celek hodnocení na Mapách Google v obvyklém smyslu, hodnoceny jsou jen podniky a zastávky v jejím okolí. Pro představu poslouží spíš fotografie v Památkovém katalogu a články obvodních historiků.

Obyvatelé Jihu kolonii berou jako jednu z mála historických částí obvodu. Celý obvod představuje průvodce Ostravou-Jihem.

Kolonie, které železárny postavily přímo ve Vítkovicích, popisuje článek Nové Vítkovice a jejich kolonie.

Časté dotazy

Kde je Jubilejní kolonie?

V Hrabůvce, mezi ulicemi Edisonova, Závodní, Zlepšovatelů a Dvouletky.

Kdo kolonii postavil?

Vítkovické železárny pro své zaměstnance, v letech 1921 az 1950.

Proč se jmenuje Jubilejní?

Přívlastek dostala v roce 1928 ke 100. výročí založení Vítkovických železáren.

Kolik má kolonie domů?

Podle obvodu 142 domů s 830 byty.

Je kolonie kulturní památka?

Ano, 23 domů je kulturní památkou od roku 2002 a soubor má ochranné pásmo od roku 1991.

Kdo kolonii navrhl?

Hlavní etapu a společenský dům navrhl Arnošt Korner, první domy Friedrich Kober.

Co je v bývalém společenském domě?

Komorní klub Kulturního zařízení Ostrava-Jih s koncerty a přednáškami.

Jak se ke kolonii dostanu?

Tramvají na zastávku Jubilejní kolonie, linky 1, 12 a noční 19.