Dolní Lutyně se poprvé připomíná jako Luthina v soupisu desátků vratislavského biskupství z roku 1305, od roku 1700 ji vlastnili hrabata Taaffové a od roku 1792 Larischové. Až do roku 1946 nesla jméno Německá Lutyně. V roce 1975 byla sloučena s Věřňovicemi.
Obec měla převážně zemědělský charakter a na počátku 20. století v ní podle sčítání lidu převládalo polsky mluvící obyvatelstvo. Text vychází z historie zveřejněné obcí a z článku o Dolní Lutyni na Wikipedii, u údajů z Wikipedie to uvádíme.
Článek sleduje hlavní etapy od středověku po současnost.
V kostce
- První zmínka: 1305, Luthina v soupisu desátků
- Taaffové: od roku 1700, barokní zámek jako letní sídlo
- Kostel sv. Jana Křtitele: 1740 až 1746
- Larischové: od roku 1792
- Název Dolní Lutyně: úředně od 1. 2. 1946 (Wikipedie)
- Sloučení s Věřňovicemi: 1975
Co v článku najdete
Středověk a první majitelé
První písemná zmínka o obci Luthina je z roku 1305 v soupisu biskupských desátků, podle Wikipedie tehdy měla 72 lánů. Jméno se podle Wikipedie odvozuje od osobního jména Lut, šlo tedy o Lutovu ves. Přívlastek Německá odlišoval obec od sousední Polské Lutyně.
Ves byla původně knížecí, kníže Přemek ji v roce 1365 prodal Paškovi Barutswerde, jak uvádí Wikipedie. Později část připadla těšínským knížatům k fryštátskému panství a majitelé samostatného statku se často střídali.
| Rok | Událost |
|---|---|
| 1305 | první zmínka o Luthině |
| 1365 | prodej vsi Paškovi Barutswerde (Wikipedie) |
| 1700 | Dolní Lutyni zdědil hrabě František Taaffe |
| 1740 až 1746 | stavba kostela sv. Jana Křtitele |
| 1792 | koupě panství Janem Larischem |
| 1805 | stavba polygonální stodoly v Neradu |
| 1864 | samostatná obec (Wikipedie) |
| 1946 | úřední název Dolní Lutyně |
| 1975 | sloučení s Věřňovicemi |
| 2012 | přechod do ORP Bohumín |
Taaffové a barokní zámek
Od roku 1700 vlastnili statek hrabata Taaffové, kteří si tu podle obce vybudovali barokní zámek jako letní sídlo. Podle Wikipedie nechal Mikuláš hrabě Taaffe postavit kostel sv. Jana Křtitele, dokončený v roce 1746.
Po roce 1945 docházelo k postupné devastaci panského majetku. Z areálu zámku se podle obce zachovala jen bývalá správní budova, sýpka a hospodářská budova.
Larischové a průmyslová doba
V roce 1792 prodal Rudolf hrabě Taaffe Dolní Lutyni Janu hraběti Larischovi, majiteli Karviné. Obec podle webu spojuje jeho jméno s využitím nerostného bohatství a ekonomickým rozvojem kraje. Od té doby měla Dolní Lutyně stejné majitele jako Karviná.
Podle rakouského sčítání lidu v roce 1910 měla Německá Lutyně 4 096 obyvatel, z nichž 89,6 % mluvilo polsky, jak uvádí Wikipedie. Polská menšina má dnes v obci vlastní školu a spolky PZKO.
Dvacáté století a sloučení
Název Dolní Lutyně začali obyvatelé užívat po druhé světové válce, úředně ho podle Wikipedie potvrdil výnos ministerstva vnitra z 1. února 1946. Do té doby se úředně užíval německý název Deutsch Leuten.
V roce 1975 byla obec sloučena s Věřňovicemi a v roce 2012 přešla z obvodu Orlové pod obec s rozšířenou působností Bohumín. Obě části dodnes mají vlastní spolky Sokola a PZKO, víc v článku sport a spolky.
Současnost obce
Obec podle webu dlouhodobě roste díky přistěhovalým a většina obyvatel dojíždí za prací do okolních měst. Jako výhody obec uvádí snadnou dostupnost větších měst, dobrou infrastrukturu a napojení na dálniční síť.
Současné dění ovlivňuje příprava strategického průmyslového parku, kterou obec odmítá, víc v článku průmyslová zóna Dolní Lutyně. Celkový pohled na obec nabízí průvodce Dolní Lutyní.
Časté otázky
Kdy byla Dolní Lutyně poprvé zmíněna?
V roce 1305 jako Luthina v soupisu desátků vratislavského biskupství.
Proč se obec jmenovala Německá Lutyně?
Přívlastek ji odlišoval od sousední Polské Lutyně, dnešní Lutyně u Orlové.
Kdy dostala obec název Dolní Lutyně?
Úředně výnosem ministerstva vnitra z 1. února 1946.
Kdo postavil kostel v Dolní Lutyni?
Podle Wikipedie Mikuláš hrabě Taaffe, kostel byl dokončen v roce 1746.
Kdy koupili Dolní Lutyni Larischové?
V roce 1792 ji koupil Jan hrabě Larisch.
Kdy byly Věřňovice připojeny k Dolní Lutyni?
V roce 1975.
Zachoval se zámek v Dolní Lutyni?
Ne celý, podle obce zůstala jen bývalá správní budova, sýpka a hospodářská budova.
Jakou národnost měli obyvatelé v roce 1910?
Podle Wikipedie mluvilo 89,6 % obyvatel polsky.
