Kouty a Dvořisko: dvě části Kravař
Kravaře nejsou jen zámek a náměstí. Město tvoří tři části a dvě z nich, Kouty a Dvořisko, mají vlastní historii, vlastní svatyně i vlastní svátky. Kouty jsou starší než leckterá okolní obec, Dvořisko naopak vzniklo až v 18. století a dlouho patřilo k sousední Štítině.
Text vychází z webu města Kravaře, z popisů kostelů a kaplí na webu farnosti Kravaře a z historie obce Štítina na jejím obecním webu.
Kouty a Dvořisko v přehledu
| Kouty, první zmínka | rok 1238 |
| Kouty, německy a polsky | Kauthen, Kąty |
| Kouty, kostel | svatý Mikuláš, postaven 1927 az 1928 |
| Kouty, kaple | svatý Jan Křtitel na Vršku, 1887 |
| Kouty, nádraží | stanice Kravaře-Kouty |
| Dvořisko, první zmínka | 2. polovina 18. století |
| Dvořisko, správně | 1850 az 1914 ke Štítině, od 1960 součást Kravař |
| Dvořisko, kaple | svatý Michael, 1822, kulturní památka od 1963 |
Kouty, obec starší než kostel
Podle města je nejstarší písemná zmínka o Kravařích z roku 1224 a Kouty jsou doložené o čtrnáct let později, v roce 1238. Dlouho šlo o samostatnou obec, dnes je to městská část a hranice mezi Kravařemi a Kouty není na první pohled znát.
V pramenech se objevují i německé a polské jméno obce, Kauthen a Kąty. Obojí připomíná, že Hlučínsko patřilo od roku 1742 do roku 1920 k Prusku a mluvilo se tu několika jazyky.
Obec měla dlouho jen dřevěnou kapli uprostřed vsi. Zvonilo se v ní umíráčkem a klekání, mše se v ní nesloužily a na bohoslužby se chodilo do farního kostela svatého Bartoloměje v Kravařích.
Kaple svatého Jana Křtitele na Vršku
V roce 1887 postavila obec na místě zvaném Vršek větší zděnou kapli, vysvěcenou 12. dubna téhož roku. Starou dřevěnou kapli v roce 1894 strhli a na jejím místě vyrostla menší zděná, na památku primičních mší dvou mladíků z obce.
Farnost uvádí, že se v kapli na Vršku v postní době modlili křížovou cestu starší lidé, pro které už byla cesta do Kravař namáhavá. Farář Peterek, který v Kravařích působil v letech 1832 az 1867, pro ně každou postní neděli kázal v sále u Urbischů.
Ve věžičce kaple visel zvon ulitý roku 1896 ve Vratislavi dílnou Alberta Geitnera. Po stavbě kostela sloužil jako poplašný zvon při požárech a zvonil při průvodech o Božím těle, v roce 1950 ho přemístili do kostelní věže jako umíráček.
V roce 2024 dostala kaple novou střechu i věžičku a v roce 2026 do ní přibyl nový zvon Zachariáš o hmotnosti 40 kilogramů. Mše se tu slouží jednou do roka, kolem 24. června, kdy církev slaví narození svatého Jana Křtitele.
Kostel svatého Mikuláše
Vlastní kostel dostaly Kouty až mezi válkami. Stavěl se od 27. července 1927 do 16. srpna 1928, kdy byl zkolaudován. Projekt v jednoduchém moderním slohu vypracoval opavský stavitel Albert Schmel, stavbu dozoroval koutský rodák Josef Luzar.
Budova je podle farnosti 22 metrů dlouhá, 12 metrů široká a 9 metrů vysoká a pojme 850 lidí. Oltáře zhotovili bratři Riegrové z Krnova, kostel posvětil 23. září 1928 biskup Schinzel.
Už v květnu 1928 vysvětil děkan Johannes Jureczka tři zvony z dílny pana Manouška: Nanebevzetí Panny Marie o váze 500 kg, svatého Jana Křtitele o 320 kg a svatého Izidora o 225 kg. Dva větší byly v roce 1942 zrekvírovány pro válečné účely, válečné roky v okolí popisuje text o konci války v Kravařích.
Kostel je filiální, patří pod farnost Kravaře. Mše se v něm slouží v týdnu i v neděli, aktuální pořad vede farnost na svém webu. Vedle kostela vznikl nový městský hřbitov.
Kouty dnes: nádraží, škola a aréna
Kouty jsou praktická část města. Leží tu železniční stanice Kravaře-Kouty na trati z Opavy do Hlučína, jízdní řády a spoje shrnuje text o dopravě a spojení z Kravař.
Je tu i druhá kravařská základní škola, Základní škola Kravaře-Kouty, příspěvková organizace města. Obě školy a mateřinky popisuje článek o školách v Kravařích.
Největší stavbou části je sportovní a hotelový komplex Buly Aréna s hokejovým centrem mládeže a aquaparkem. Provozuje ho Sportovní klub Kouty, spolek nesoucí jméno městské části, víc v textu o Buly Aréně a aquaparku.
Kousek odtud se k řece táhne přírodní rezervace Koutské a Zábřežské louky, pojmenovaná právě po Koutech. Její vznik a stezku popisuje přehled o přírodě v okolí Kravař.
Dvořisko, osada z 18. století
Dvořisko je nejmladší ze tří částí. Město ho poprvé zmiňuje až ve druhé polovině 18. století a samo Dvořisko v roce 2026 slaví 256 let od založení osady.
Podle městského webu tu stával panský letohrádek rodu Eichendorffů, kteří Kravaře tehdy vlastnili. Rod a jeho vztah k městu shrnuje text o osobnostech Kravař.
Správně Dvořisko dlouho nepatřilo ke Kravařím. Obecní web Štítiny uvádí, že v letech 1850 az 1914 k ní osada administrativně patřila a součástí Kravař je až od roku 1960. Sousední obec představuje průvodce Štítinou.
Kaple svatého Michaela
Symbolem Dvořiska je drobná kaple svatého Michaela z roku 1822, kulturní památka od roku 1963. Stojí na ulici Ivana Kubince a letopočet i nápis „Svatý Michaeli, oroduj za nás“ jsou čitelné v plastické pásce nad vchodem.
Farnost ji popisuje jako zlidovělou stavbu napodobující slezský barokní sloh: zaoblená nároží, sedlová střecha, štít s vykrajovaným okrajem a půlkruhové okno i vstup. Neobvyklá je vysoká šestiboká sanktusová věžička s lucernou, cibulkou a křížkem.
Podle farnosti kaple dokládá původní zástavbu osady, a je proto důležitým místopisným bodem Dvořiska. Ulice, na které stojí, nese jméno rozvědčíka tankové brigády, který zemřel 18. dubna 1945 v nedaleké Štítině, souvislosti vysvětluje text o bojích o Štítinu v dubnu 1945.
Svátky obou částí
Každá část Kravař slaví vlastní odpust, tedy svátek patrona svého kostela nebo kaple. Kouty u kostela svatého Mikuláše kolem 6. prosince, Dvořisko u kaple svatého Michaela kolem 29. září.
Dvořisko má navíc karmáš. V roce 2026 se bude konat v sobotu 26. září od 15:00 v areálu SDH Dvořisko jako dvoudenní oslava 256 let osady, pořadatelem je město. Hlavní městský svátek na konci srpna popisuje článek o Kravařském odpustu.
Rodačka z Dvořiska
Z Dvořiska pocházela spisovatelka a sběratelka lidové slovesnosti Ludmila Hořká, vlastním jménem Marie Holubková. Narodila se 26. dubna 1892, chodila do německé školy v Kravařích a do české ve Štítině.
Zapisovala písně a zvyky Hlučínska, v rukopise po ní zůstala sbírka 127 lidových písní. Zemřela 4. října 1966 v Opavě. Její novela Mezivodky nese jméno místa, kde se dnes stavějí kolotoče kravařského odpustu.
Recenze a zkušenosti
Kostel svatého Mikuláše, kaple ani Dvořisko jako takové nemají vlastní hodnocení, recenze na Mapách Google se týkají spíš Buly Arény a podniků v Koutech. Pro představu o místě proto víc poslouží popisy farnosti a města než hvězdičky.
Prakticky vzato: kdo přijede vlakem, vystupuje na nádraží Kravaře-Kouty přímo v části, kde stojí aréna i kostel svatého Mikuláše. K zámku v centru je to odtud procházka, celé město představuje průvodce Kravařemi.
Časté dotazy
Z jakých částí se Kravaře skládají?
Ze tří: samotné Kravaře, Kouty a Dvořisko.
Jak staré jsou Kouty?
První písemná zmínka je z roku 1238.
Kdy byl postaven kostel v Koutech?
Od července 1927 do srpna 1928, posvěcen byl 23. září 1928.
Kolik lidí pojme kostel svatého Mikuláše?
Podle farnosti 850.
Kdy se slouží mše v kapli svatého Jana Křtitele?
Jednou za rok, kolem svátku narození svatého Jana Křtitele 24. června.
Odkdy patří Dvořisko ke Kravařím?
Od roku 1960, v letech 1850 az 1914 patřilo ke Štítině.
Jak stará je kaple na Dvořisku?
Je z roku 1822, kulturní památkou je od roku 1963.
Kdo se narodil na Dvořisku?
Spisovatelka a sběratelka lidových písní Ludmila Hořká, v roce 1892.

