Historie Darkovic
Tři roky vedla mezi Darkovicemi a sousední Hatí státní hranice a lidé přes ni chodili do kostela a pašovali margarín, sůl a mýdlo. Dějiny obce doložené od roku 1250 vedou přes velehradský klášter, Prusko a Versailles. Tady je přehled.
Text vychází z historického přehledu, který zveřejňuje obec Darkovice na svém webu. Jde o orientační shrnutí, ne o odbornou studii.
Historie v datech
| 1250 | první písemná zmínka, listina papeže Inocence |
| před 1265 | vznik obce Žibřidovice a nejstaršího rybníka na Opavsku |
| 1320 | obec přechází pod správu landeckého panství |
| 1334 | založen nový rybník a mlýn |
| 1517 | Darkovice připadají hlučínské vrchnosti |
| 1742 | Hlučínsko připadá Prusku |
| 1818 | přeřazení do okresu Ratiboř |
| 4. 2. 1920 | Hlučínsko připojeno k Československu |
| 16. 3. 1923 | k ČSR připojeny i Hať a Píšť |
Dar velehradskému klášteru
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1250. Je to listina papeže Inocence, která dokládá, že český král Václav I. daroval obec cisterciáckému klášteru na Velehradě.
Podle obce je pravděpodobné, že už předtím tady existovala osada zničená tatarskými nájezdy v letech 1240 az 1241. Velmi cenné archeologické nálezy úlomků volutové keramiky jsou uložené ve Slezském muzeu v Opavě.
Nejstarší rybník na Opavsku
Před rokem 1265 vznikla vedle Darkovic obec Žibřidovice a mezi nimi nejstarší rybník na Opavsku s mlýnem. Voda tak stála u počátků obce.
Právě na tenhle rybník odkazuje modrá barva dnešního obecního znaku. V roce 1334 byl v obci založen nový rybník a mlýn.
Střídání majitelů
Po smrti Přemysla Otakara II. v roce 1278 probíhaly v pohraničí boje o dědictví a během nich Darkovice zpustly. Teprve po roce 1320 pustil velehradský klášter obec hradeckému purkrabímu Přeskovi, který byl i správcem Landeku.
Během 14. a 15. století se ve vsi vystřídalo několik majitelů. V roce 1517 odevzdal zemský hejtman opavský kníže Kazimír Těšínský Darkovice v dědičný majetek hlučínské vrchnosti.
Sto sedmdesát osm let v Prusku
V roce 1742 prohrála Marie Terezie válku s pruským Fridrichem II. a ztratila Kladsko a Dolní i Horní Slezsko. Součástí Horního Slezska bylo i Hlučínsko.
Od roku 1742 tak obec patřila k Prusku s hlavním městem Berlínem, úřední řečí němčinou a příslušností k okresu Hlubčice. Od roku 1818 byla přeřazena do bližšího okresu Ratiboř.
Doma nářečím, v kostele česky
Na Hlučínsku se přes pruskou příslušnost dál doma mluvilo nářečím a v kostele se zpívalo česky, protože nábožensky region stále patřil pod olomouckou diecézi. Lidé o sobě říkali, že jsou Moravci.
V roce 1771 žilo na Hlučínsku 13 700 Čechů a 1 300 Němců, tedy 9 procent. Německé císařství vzniklé v roce 1871 pak i na Hlučínsku nařídilo povinný německý jazyk.
Čím se v obci žilo
Hospodářství mělo v 18. století zemědělský charakter: lnářství, soukenictví, pěstoval se len a konopí a chovaly se ovce na vlnu. Uhlí se začalo dolovat v nedalekých Petřkovicích od roku 1782.
V Prusku byla robota zrušena v roce 1807, ne všechna vrchnost to ale respektovala, a proto se na Hlučínsku sedláci často bouřili. Hať i Darkovice tehdy patřily k šilheřovickému panství.
Železnice a Cyprian Lelek
V letech 1842 az 1845 byla postavena železnice z Vratislavi do Bohumína, která region propojila. Z Hlučínska pochází celá řada umělců, hudebníků, sochařů i malířů.
Dolnobenešovský rodák Cyprian Lelek, příznivec české řeči a národního povědomí, se stal v roce 1848 poslancem Říšského sněmu v Berlíně za okres Ratiboř. Chtěl hájit českou řeč v regionu, přišla ale revoluce a sněm byl rozpuštěn.
Připojení k Československu
Po první světové válce vzniklo 28. října 1918 Československo, Hlučínsko ale dál patřilo k Německu. Lidé jezdili za prací většinou do Ratiboře a dál do Německa, ženy nacházely práci v zemědělství.
Na základě Versailleské mírové smlouvy bylo Hlučínsko 4. února 1920 připojeno k Československu. Šlo o 36 obcí, v dalších obcích ratibořského okresu proběhl plebiscit.
Tři roky hranice mezi sousedy
Mezinárodní komise rozhodla 16. března 1923 o připojení Hati a Píště k Československu, Owsiště zůstaly německé. Mezi Hatí a Darkovicemi tak tři roky vedla státní hranice.
Lidé z Darkovic přesto běžně chodili do kostela do Hati a přes hranici se pašovalo: margarín, sůl, slanečci nebo mýdlo. Dějiny sousední obce popisuje text o historii Hati.
Proč se Haťští bránili
Reakce obyvatel na připojení byly různé. Obyčejní lidé se politikou příliš nezabývali, a byli tedy snadno ovlivnitelní.
Haťští se obávali, že po připojení k Československu ztratí práci a v Čechách ji budou těžko hledat. Vyslali dokonce deputaci do Berlína s žádostí, aby mohli zůstat u Německa, poražené Německo ale mezinárodní rozhodnutí ovlivnit nemohlo.
Co z historie zbylo
Nejstarší dochovanou stavbou je kaple svatého Floriána z roku 1823, postavená na památku zrušení roboty v Prusku. Budova školy pochází z roku 1867.
Přehled dává text o památkách v Darkovicích. Obecní znak pak spojuje pruskou radlici s lilií dřívějších feudálních držitelů.
Recenze a zkušenosti
Historický přehled zveřejňuje obec na svém webu a doplňuje ho fotogalerií. Konkrétní hodnocení sem nepřebíráme, protože u historického textu nedává smysl.
Za pozornost stojí jedna věc: dějiny Darkovic se nedají číst odděleně od Hati, Šilheřovic a Hlučína, protože obce sdílely panství, farnost i osudy hranice. Souvislosti dává průvodce Darkovicemi.
Časté dotazy
Odkdy jsou Darkovice doložené?
Od roku 1250, z listiny papeže Inocence o daru obce velehradskému klášteru králem Václavem I.
Co bylo v obci před rokem 1250?
Podle obce pravděpodobně osada zničená tatarskými nájezdy v letech 1240 az 1241. Nálezy volutové keramiky jsou ve Slezském muzeu v Opavě.
Odkdy patřily Darkovice k Prusku?
Od roku 1742, kdy Marie Terezie prohrála válku s Fridrichem II. a ztratila Horní Slezsko.
Kdy se obec stala součástí Československa?
4. února 1920 na základě Versailleské mírové smlouvy, spolu s dalšími 35 obcemi Hlučínska.
Proč byla mezi Darkovicemi a Hatí hranice?
Hať a Píšť byly připojeny až 16. března 1923, takže mezi obcemi tři roky vedla státní hranice.
Kdo byl Cyprian Lelek?
Dolnobenešovský rodák a příznivec české řeči, v roce 1848 poslanec Říšského sněmu v Berlíně za okres Ratiboř.
Čím se v obci historicky živili?
Zemědělstvím, lnářstvím a soukenictvím, pěstoval se len a konopí a chovaly se ovce na vlnu.
Kdy byla zrušena robota?
V Prusku v roce 1807. Kaple svatého Floriána z roku 1823 byla postavena právě na památku jejího zrušení.

