Horní Suchá leží na území bývalého Těšínského knížectví a první písemná zmínka o ní pochází z roku 1305. Obec mezi Havířovem, Karvinou a Českým Těšínem prošla za sedm staletí proměnou ze zemědělské vsi v hornickou obec s dolem, cukrovarem a silnou polskou komunitou. Mezi lety 1975 a 1990 byla dokonce částí Havířova.
Článek sleduje hlavní etapy dějin obce, od lidové pověsti o suché borovici po referendum, kterým se Horní Suchá znovu osamostatnila. Vychází z údajů obce a z historických přehledů o obci a jejím dole.
V kostce
- První zmínka: rok 1305, území Těšínského knížectví
- Znak: borovice podle pověsti o Suché Polaně
- 19. století: panství Larisch-Mönnichů, cukrovar z let 1832 až 1833
- Důl František: založen v roce 1911, těžba skončila v roce 1999
- 1975 až 1990: součást Havířova jako jeho šestá část
- Dnes: 980 hektarů a přes 4 300 obyvatel, starostou Ing. Jan Lipner
Co v článku najdete
Pověst o suché borovici a první zmínka
Původ jména obce není úplně objasněn. Podle lidové pověsti stála na mýtině osamocená suchá borovice a místu se říkalo Suchá Polana. Když strom po bouřce padl, lidé ho spálili a koncem 13. století se na mýtině usadili. Osadu pojmenovali Suchá, a proto má obec dodnes ve znaku právě borovici.
Doložená historie začíná rokem 1305, kdy vratislavské biskupství sepisovalo obce, které mu měly odvádět desátky, a v soupisu se objevuje zmínka o obojí Suché. Za pravděpodobné zakladatele se považují benediktini z kláštera Tyniec u Krakova. Obec pak patřila těšínským Piastovcům a později se v držení střídaly polské a německé šlechtické rody.
Larisch-Mönnichové a hornosušský cukrovar
Zásadní roli v 19. století sehrál rod Larisch-Mönnichů. Severní část obce získal Jan Larisch-Mönnich v roce 1805 a o dvacet let později rod ovládl i jižní část. Na území obce pak provozoval několik podniků a obec se začala měnit ze zemědělské vsi v průmyslové sídlo.
Nejznámějším podnikem byl hornosušský cukrovar postavený v letech 1832 až 1833, který patřil ve své době k technicky vyspělým cukrovarům v monarchii. Zrušen byl v roce 1873. Hrabě Larisch při cukrovaru založil v roce 1833 i požární jednotku z jeho zaměstnanců, první předchůdce dnešních hasičů.
Příchod dolu a stávka roku 1932
Podle rakouského sčítání z roku 1910 měla obec 2 761 obyvatel a naprostá většina z nich mluvila polsky. O rok později, v červnu 1911, se začala hloubit první jáma dolu, který dostal jméno po následníkovi trůnu Františku Ferdinandovi. Důl František pak na celé století určoval, kde lidé pracují, kde bydlí a jak obec roste. Jeho příběhu se podrobně věnuje článek o Dolu František.
Hospodářská krize po roce 1929 přinesla propouštění a zkrácené směny. Vyvrcholením byla stávka od 29. března do 1. dubna 1932. Plánovanou schůzi horníků v Dělnickém domě úřady zakázaly, shromáždění pak policie rozháněla a při střetu byl zastřelen horník Władysław Karwiński. Stávka patří k nejvíc připomínaným událostem meziválečné obce.
Zábor, válka a poválečný růst
V říjnu 1938 připadla Horní Suchá s celou oblastí do polského záboru a mnoho Čechů muselo obec opustit. Po přepadení Polska ji ovládlo Německo, obec patřila k Hornoslezské provincii a od 1. dubna 1941 byla Horní, Prostřední a Dolní Suchá sloučena v jednu obec Suchá. Na dole pracovali i sovětští zajatci a místní horníci jim podle vzpomínek nosili jídlo.
Obec byla osvobozena 3. května 1945. Po válce rostla s dolem, v roce 1961 v ní žilo 5 298 lidí. Pro horníky vznikly kolonie finských domků u Stonavské ulice a v lokalitě U Tratě a později sídliště Chrost. Poddolování naopak vylidnilo severní čtvrti Podlesí a Paseky, které těžba zdevastovala.
Patnáct let jako Havířov 6
K 1. červenci 1975 byla Horní Suchá připojena k Havířovu jako jeho šestá část. Obecní samospráva zanikla a o sportu, kultuře i investicích se rozhodovalo na havířovském národním výboru. Pro obec to bylo období, kdy se její vlastní identita udržovala hlavně ve spolcích a ve škole.
Po listopadu 1989 si obyvatelé v referendu odhlasovali oddělení a 24. listopadu 1990 se Horní Suchá znovu osamostatnila. Následovaly investice do plynofikace, silnic, přístavby školy, sportovní haly a domu s pečovatelskou službou. Starostou je od roku 1999 Ing. Jan Lipner, obec dnes hospodaří na 980 hektarech.
| Rok | Událost |
|---|---|
| 1305 | první písemná zmínka o obci |
| 1832 až 1833 | stavba hornosušského cukrovaru, zrušen 1873 |
| 1911 | založení Dolu František |
| 1932 | stávka horníků, zastřelen Władysław Karwiński |
| 1938 až 1945 | polský zábor a německá okupace |
| 1975 | připojení k Havířovu jako Havířov 6 |
| 1990 | osamostatnění obce po referendu |
| 1999 | poslední vozík uhlí z Dolu František |
Česko-polská obec dnes
Horní Suchá zůstává obcí dvou jazyků. Při sčítání v roce 2011 se k polské národnosti přihlásilo 17,1 procenta obyvatel, v obci funguje česká i polská základní škola a mše v kostele svatého Josefa se střídají v češtině a polštině. Kulturní život drží místní skupina PZKO a folklorní soubor Suszanie.
Podle evidence obyvatel vedené obcí měla Horní Suchá v roce 2024 4 361 občanů a 81 cizinců. Obec udržuje partnerství s polskou Lubomií a dalšími obcemi na polské a slovenské straně. Co dnes v obci najdete od úřadu po sportoviště, shrnuje průvodce Horní Suchou.
★ Kam dál
Stavby, které po sobě zanechaly jednotlivé epochy, od sochy svatého Jana Nepomuckého po kulturní dům dolu, popisují památky Horní Suché. Jak se z areálu dolu stala průmyslová zóna, vysvětluje článek o Průmyslové zóně František.
Časté otázky
Kdy je Horní Suchá poprvé zmíněna?
V roce 1305 v soupisu obcí, které odváděly desátky vratislavskému biskupství.
Proč má Horní Suchá ve znaku borovici?
Podle pověsti stála na mýtině Suchá Polana osamocená suchá borovice, podle které dostala osada jméno.
Kdy byla Horní Suchá součástí Havířova?
Od 1. července 1975 do 24. listopadu 1990, kdy se po referendu opět osamostatnila.
Kdy vznikl Důl František?
První jáma se začala hloubit v červnu 1911, poslední vozík uhlí vyjel v roce 1999.
Co se stalo v Horní Suché v roce 1932?
Proběhla stávka horníků, při jejímž potlačení byl zastřelen horník Władysław Karwiński.
Kolik obyvatel má Horní Suchá?
Podle evidence obce za rok 2024 měla 4 361 občanů a 81 cizinců.
Kolik obyvatel se hlásí k polské národnosti?
Při sčítání v roce 2011 to bylo 17,1 procenta obyvatel obce.
Kdo je starostou Horní Suché?
Ing. Jan Lipner, který obec vede od roku 1999.
